Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@misc{1852664,
author = {Baroš, Jiří},
booktitle = {Workshop, Katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze},
language = {cze},
title = {Společné dobro a ústavní právo},
year = {2022}
}
TY - SLIDE
ID - 1852664
AU - Baroš, Jiří
PY - 2022
TI - Společné dobro a ústavní právo
N2 - Na počátku pandemie vyvolal v americkém veřejném prostoru vášnivé reakce článek harvardského ústavního teoretika Adriana Vermeuleho o konstitucionalismu společného dobra. Mnozí komentátoři, ale i Vermeulovi kolegové, další profesoři ústavního práva, byly zhrozeni jak jeho praktickými návrhy, tak samotným pojmem společného dobra. Ten totiž podle nich může být snadno zneužit pro rozsáhlá omezení svobody a individuality člověka. I v české společnosti, kvůli naší historické zkušenosti, může být nedůvěra vůči tomuto pojmu značná. Podíváme-li se ovšem blíže do dějin politických a právních idejí, lze si všimnout toho, že koncept společného dobra hrál zásadní roli v klasické tradici politické filosofie, která našla svůj výraz v křesťanské tradici přirozeného práva. Ta měla podstatný vliv na nejdůležitější poválečné ústavněprávní dokumenty typu Všeobecná deklarace lidských práv či německý Základní zákon. Cílem přednášky bude propojit současný konstitucionalistický diskurs s touto prastarou filosofickou tradicí, která byla ovšem (až na výjimky) v ústavním diskursu trochu pozapomenuta. Nejprve se pokusím odlišit tuto filosofickou tradici od problematických pojetí obecného blaha (typické pro totalitární a autoritativní režimy), z nichž je třeba opravdu mít strach. Následně stručně odliším východiska této myšlenkové tradice od dominantního liberalismu, který je založen na normativním a ontologickém individualismu. V poslední, nejdůležitější, části své přednášky rozvedu implikace této filosofické tradice pro základní pojmy konstitucionalismu, tj. pro lidskou důstojnost, svobodu a lidská práva. Klasická tradice nedává primát autonomii člověka (byť místo pro tuto myšlenku také má) a upřednostňuje pozitivní před negativním pojetí svobody. Potíže může mít rovněž s přijímanou verzí principu proporcionality, neboť – kromě jiného – nedává nutně do kontrastu individuální svobodu a veřejný zájem, ale ústavní svobody a práva považuje za konstitutivní prvky společného dobra.
ER -
BAROŠ, Jiří. Společné dobro a ústavní právo. In \textit{Workshop, Katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze}. 2022.
|
