Representaciones de la corporeidad femenina en Mujeres que trepan a los árboles de Patricia de Sousa

ALCHAZIDU, Athena. Representaciones de la corporeidad femenina en Mujeres que trepan a los árboles de Patricia de Sousa. In CIELO Imagen y memoria del cuerpo en la literatura, el cine y el teatro. 2022.

Základní údaje

Originální název

Representaciones de la corporeidad femenina en Mujeres que trepan a los árboles de Patricia de Sousa

Název česky

Ztvárnění ženského těla v románu Ženy, které šplhají na stromy do Patricie de Souza

Název anglicky

Female Body and its representation in Mujeres que trepan a los árboles by Patricia de Souza

Autoři

ALCHAZIDU, Athena

Vydání

CIELO Imagen y memoria del cuerpo en la literatura, el cine y el teatro, 2022

---

Další údaje

Jazyk

španělština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Mezinárodní konference

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Centrum jazykového vzdělávání

Klíčová slova česky

ženské tělo v literatuře, próza Patricie de Souza

Klíčová slova anglicky

Female Corporeality in Literature, prose by Patricia de Souza

---

Anotace

V originále

El cuerpo y la corporeidad ocupan un lugar céntrico en la narrativa de Patricia de Souza, puesto que constituyen el punto de partida para la construcción de la base identitaria de sus personajes. La presente comunicación presta atención a las diversas maneras de representar el cuerpo femenino que se pueden detectar en la novela Mujeres que trepan a los árboles (2017). La protagonista, una intelectual independiente y emancipada, en su diario devela cómo se mueve por diversos espacios geográficos de América Latina, principalmente entre Perú y Venezuela. Todas sus vivencias, experiencias e interacciones con los demás personajes se inscriben en su cuerpo en el que dejan huellas visibles. Resulta interesante observar cómo se combina ese desplazamiento geográfico con otro recorrido, que, a su vez, se realiza por la imaginaria geografía corporal. La autora logra presentar el cuerpo femenino como una especie de espacio particular, como un paisaje que alberga terrenos donde germina la compleja identidad del personaje. Para la protagonista debido a su condición frágil y delicada, resulta difícil defender su integridad e independencia. La liberación de la protagonista, que desea deshacerse de las ataduras representadas por relaciones insanas y tóxicas está vinculada a la ´´descolonización” del cuerpo femenino. La dimensión simbólica de la corporeidad femenina proyectada en diferentes paisajes está potenciada por la unión de la heroína con el mundo vegetal, que en la novela adquiere una importancia clave. En concreto se trata de los diversos árboles que crecen en cada uno de los espacios relevantes para la historia personal del personaje, y que simbolizan la unión con momentos decisivos del pasado.

Česky

Tělo a tělesnost zaujímají v prouaické tvorbě autory Patricie de Souza ústřední místo, protože představují výchozí bod pro utváření základů identity jejích postav. Příspěvek věnujte pozornost různým způsobům reprezentace ženského těla v autorčině románu Ženy, které lezou po stromech (2017). Hlavní hrdinka, nezávislá a emancipovaná intelektuálka, ve svém deníku zachycuje svůj přesun mezi různými geografickými prostory v Latinské Americe, hlavně mezi Peru a Venezuelou, a současně zachyvcuje své zkušenosti, zážitky a interakce s ostatními postavami, přičemž líčí, jak jsou propsány do jejího těla v němž zanechávají viditelné stopy. Je zajímavé sledovat, kombinaci popisu putování a přesunů reálným geografickým prostorem s imaginární geografií těla. Autorce se daří prezentovat ženské tělo jako druh zvláštního prostoru, jako krajinu roste a zraje komplexní identita postavy. Hrdinka svádí nelehký zápas, kdy brání vlastní nezávislost, a proto se rozhodne vyvázat se z nezdravých a toxických vztahů. Jde o jistou metaforu související s „dekolonizací“ ženského těla. Tato dimenze je symbolem ženské tělesnosti promítané do konkrétní krajiny. Tato skutečnost je umocněna spojením hrdinky s rostlinným světem, které v románu nabývá klíčového významu. Konkrétně se to týká různých stromů, které jsou spjaty s každým místem relevantním pro vyprávěný příběh a které symbolizují rozhodující okamžiky z hrdinčiny minulosti.

Anglicky

The body and corporeality occupy a central place in the narrative of Patricia de Souza, since they constitute the starting point for the construction of the identity base of her characters. This communication pay attention to the various ways of representing the female body that they can be detected in the novel Women who climb trees (2017). The protagonist, an independent and emancipated intellectual, in her diary reveals how she moves through various geographical spaces in Latin America, mainly between Peru and Venezuela. All your experiences, experiences and interactions with the other characters are inscribed on his body in the leaving visible traces. It is interesting to see how it combines that geographical displacement with another route, which, in turn, is carried out by the imaginary body geography. The author manages to present the body feminine as a kind of particular space, as a landscape that houses lands where the character's complex identity germinates. For the protagonist due to his fragile and delicate condition, it is difficult to defend their integrity and independence. The liberation of the protagonist, who wishes get rid of the ties represented by unhealthy and toxic relationships it is linked to the “decolonization” of the female body. The dimension symbolic of the feminine corporeality projected in different landscapes is enhanced by the union of the heroine with the plant world, which in the novel acquires a key importance. Specifically, it concerns the various trees that grow in each of the spaces relevant to the story personality of the character, and that symbolize the union with decisive past moments in her life.