a 2022

Střelné poranění orofaciální oblasti

ŠTEMBÍREK, Jan; Arnošt OŠKERA; Juraj TIMKOVIČ; Petr HANDLOS; Martin PACIOREK et al.

Základní údaje

Originální název

Střelné poranění orofaciální oblasti

Název česky

Střelné poranění orofaciální oblasti

Název anglicky

Gunshot injuries of the orofacial region

Autoři

ŠTEMBÍREK, Jan; Arnošt OŠKERA; Juraj TIMKOVIČ; Petr HANDLOS; Martin PACIOREK; Petr MATOUŠEK; Radim LIPINA a Jiří STRÁNSKÝ

Vydání

18. pracovní dny chirurgie baze lební, 2022

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30207 Ophthalmology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-908589-0-9

Klíčová slova česky

střelné poranění;orofaciální oblast;léčebný protokol

Klíčová slova anglicky

gunshot injuries;orofacial region;treatment protocol

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 15. 5. 2022 18:17, MUDr. Juraj Timkovič, Ph.D.

Anotace

V originále

Úvod: V průběhu let 2011 až 2020 bylo v České republice evidováno přibližně 1657 dokonaných sebevražd a 69 vražd způsobených střelnou zbraní. V případě sebevražd byl útok veden dominantě proti rozhraní čelní a spánkové krajiny hlavy, případně proti obličejové části. Cíl: Cílem tohoto sdělení je se podělit o zkušenosti s léčbou střelných poranění ve Fakultní nemocnici Ostrava, řešených v průběhu let 2013–2020. Metodika: Revize dostupné literatury a systematický přehled doporučení pro léčbu střelných poranění zasahujících oblast hlavy a obličeje, doplněna o kazuistiky případů tohoto typu kraniofaciálního poranění. Výsledky: Zejména v případech, kdy je útok veden proti obličeji, jsme se v praxi opakovaně setkali s přežíváním poškozených. Charakter a rozsah jejich zranění závisel nejen na lokalitě, proti které byl veden výstřel, ale rovněž na typu použité zbraně a střeliva. V daných případech pak velmi často docházelo k poranění více anatomických lokalit s nutností úzké spolupráce různých klinických oborů. Případová studie poukazuje na specifika střelných poranění, a nastiňuje, jak je v těchto mnohdy komplikovaných případech možno postupovat. Závěr: Střelná poranění vedená do oblasti obličeje často způsobují poranění dolní čelisti, maxily, očnice a nosu vyžadující multidisciplinární spolupráci specialistů různých oborů. Z hlediska poskytované neodkladné péče je velmi nápomocná znalost použité zbraně a střeliva, které usnadňují odhadnout stupeň traumatu tkáně. Následná rekonstrukce orofaciální oblasti vždy představuje velkou výzvu pro multidisciplinární tým specialistů podílejících se na neodkladné i následné péči.