Výzkum potenciálních markerů v diagnostice a predikci závažnosti inhalačního traumatu

LIPOVÝ, Břetislav, Filip RAŠKA, Kateřina ZUKALOVÁ, Robert ZAJÍČEK, Bohumil BAKALÁŘ, Pavel ČUPR a Petra BOŘILOVÁ LINHARTOVÁ. Výzkum potenciálních markerů v diagnostice a predikci závažnosti inhalačního traumatu. In 22. Výroční konference popáleninové medicíny. 2022.

Základní údaje

• Originální název: Výzkum potenciálních markerů v diagnostice a predikci závažnosti inhalačního traumatu
• Autoři: LIPOVÝ, Břetislav, Filip RAŠKA, Kateřina ZUKALOVÁ, Robert ZAJÍČEK, Bohumil BAKALÁŘ, Pavel ČUPR a Petra BOŘILOVÁ LINHARTOVÁ.
• Vydání: 22. Výroční konference popáleninové medicíny, 2022.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 30230 Other clinical medicine subjects
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství

Anotace

Inhalační trauma představuje akutní postižení dýchacích cest způsobené inhalací zplodin hoření nebo páry. I samotné inhalační trauma může mít pro pacienta fatální následky, pokud se ovšem vyskytne jako komplikující diagnóza popálení dramaticky se zhoršuje prognóza takto postižených pacientů. Ve snaze zlepšit současnou diagnostiku inhalačního traumatu byla postupně vyzkoušena celá řada laboratorních, klinických i přístrojových metodik s více či méně rozporuplnými výsledky (RTG a CT plic, 133Xe sken, Soluble urokinase-type plasminogen activator receptor aj.). Vyšetření parametrů acidobazické rovnováhy, laktátu, COHb atd. se dnes stalo již standardem u těchto pacientů. Přesto žádný z těchto parametrů neposkytuje komplexní obraz inhalačního traumatu a dynamiky jeho případných změn. V posledních několika letech postupně sílí výzkum expozičních faktorů (inhalovaných toxických látek a jejich metabolitů) a jejich potenciálního využití při určení prognózy. Nejen přítomnost těchto látek, ale také samotné poškození epitelu, může vést k epigenetickým modifikacím a expresi specifických mikroRNA, jak se ukázalo v nedávné studii na animálních modelech. Potenciální role mikroRNA v diagnostice a prognózování pacientů s tímto typem traumatu však dosud nebyla zkoumána u člověka. Mezi nejčastější komplikace u pacientů s inhalačním traumatem patří bezesporu infekce. Poškozený endotel dýchacích cest spolu s kompromitací obranných mechanizmů způsobuje vysokou vulnerabilitu těchto pacientů v konfrontaci s celou řadou potenciálně patogenních mikroorganizmů. Tento aspekt se jeví jako klíčový z pohledu jak krátkodobé, tak také dlouhodobé prognózy pacientů. Zavedení molekulárně genetických metodik by mohlo usnadnit časnou identifikaci změn mikrobiomu v oblasti dýchacích cest a rychleji na tento stav reagovat. V prezentaci bude představen multicentrický mezioborový projekt a pilotní data komplexního sledování nejdůležitějších aspektů inhalačního traumatu, který se nyní v ČR rozbíhá. Poděkování: Studie byla podpořena projektem financovaným Fakultní nemocnicí Brno, Ministerstvem zdravotnictví ČR – RVO (FNBr, 65269705). Tento projekt byl také financována z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont 2020 na základě grantové smlouvy č. 857560. Autoři dále děkují Výzkumné infrastruktuře RECETOX RI (č. LM2018121) a projektu CETOCOEN EXCELLENCE (č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_043/0009632) financovanému MŠMT za podpůrné zázemí.