D 2023

Ne/možnost odposlechu komunikace mezi obviněným a obhájcem

SKALICKÁ, Veronika

Základní údaje

Originální název

Ne/možnost odposlechu komunikace mezi obviněným a obhájcem

Název anglicky

Ne/možnost odposlechu komunikace mezi obviněným a obhájcem

Vydání

1. vyd. Košice, Košické dni trestného práva 2022: VI. ročník Hodnotové smerovanie trestného práva, od s. 403-421, 19 s. 2023

Nakladatel

Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach Právnická fakulta

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

elektronická verze "online"

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14220/23:00129979

Organizační jednotka

Právnická fakulta

ISBN

978-80-574-0168-1

Klíčová slova anglicky

wiretapping; advocate; criminal law; right of defens; spatial eavesdropping

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 6. 3. 2024 15:02, Mgr. Petra Georgala

Anotace

V originále

Hodnotové směřování trestního práva se v posledních letech obracelo především k ochraně společnosti proti terorismu. V důsledku toho docházelo ke změnám trestního řádu spočívajících v částečném omezení některých lidských práv, mezi nimiž je i právo na soukromí. Odposlechy, ať již klasické podle § 88 tr. ř. nebo prostorové podle § 158d odst. 2, odst. 3 tr. ř., představují již samy o sobě intenzivní zásah do práv garantovaných Listinou základních práv a svobod. Primárně by však odposlechy, souhrnně řečeno, neměly zasahovat do práva na obhajobu a komunikace mezi obviněným a obhájcem by měla zůstat před orgány činnými v trestním řízení utajena, resp. jejich komunikace by neměla být vůbec předmětem odposlechu. Ovšem existují výjimky i z tohto pravidla? Je možné zaznaménávat i komunikaci mezi obhájcem a obviněným, popř. mezi obhájcem a podezřelým? Posunují se hodnoty trestního práva ve vztahu k odposlechům jiným směrem?

Anglicky

In recent years, the value direction of criminal law has focused primarily on protecting society against terrorism. As a result, there have been changes to the penal code to partially restrict certain human rights, including the right to privacy. Wiretapping, whether classic wiretapping according to § 88 of the Penal Code or spatial eavesdropping according to § 158d paragraph 2, paragraph 3 of the Penal Code already represent an intensive interference with the rights guaranteed by the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. Primarily wiretaps should not, in summary, interfere with the rights of the defense and communication between the accused and the advocate should remain secret from law enforcement authorities, their communication should not be intercepted at all. But are there exceptions to this rule? It is also possible to record communication between the advocate and the accused, or between the advocate and the suspect? Are the values of criminal law moving in a different direction in relation to wiretapping?