K otázce klasifikace a funkcí výrazových prodtředků textu.

PAVELKA, Jiří. K otázce klasifikace a funkcí výrazových prodtředků textu. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university. D, Řada literárněvědná. Brno: Filosofická fakulta brněnské university, 1993, roč. 1993, D40, s. 93-101. ISSN 0231-7818.

Základní údaje

• Originální název: K otázce klasifikace a funkcí výrazových prodtředků textu.
• Název anglicky: On Classification and Functions of Textual Expressive Means
• Autoři: PAVELKA, Jiří (203 Česká republika, garant).
• Vydání: Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university. D, Řada literárněvědná, Brno, Filosofická fakulta brněnské university, 1993, 0231-7818.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• Klíčová slova anglicky: Textual Expressive Means; Classification; Functions
• Štítky: CLASSIFICATION, Functions, Textual Expressive Means

Anotace

K otázce klasifikace a funkcí výrazových prodtředků textu.

Anotace anglicky

Klassische Rhetorik, Poetik und Stilistik haben sich bemüht, die Ausdrucksmittel des Textes zu beschreiben und sie als abstrakte Möglichkeiten zu systematisieren, d. h. eine Paradigmatik der Ausdrucksmittel des Textes hinsichtlich ihrer Konstruktion oder sogar ihrer Funktionen aufzubauen. Diese Abhandlung hat sich vorgenommen, die beiden Gesichtspunkte, d. h. den der Konstruktion und den der Funktionen, näher zu bringen. Wir sind jedoch dadurch eingeschränkt, dass hier sowohl Literaturentwicklung als auch Ausdrucksmittel des Textes ausser acht gelassen werden. Zum Ausgangspunkt unserer Arbeit wurde Pavol Horovs Gedicht Z jesene aus dem Sammelband Moje poludnie (1952) genommen. Der analysierte Text zeigte unter anderem, wie groß die Anhäufung der gebrauchten Ausdrucksmittel im Bereich der Tropik in der Poesie ist. Wir waren imstande, konkrete Ausdrucksmittel des Textes und ihre Funktionen zu identifizieren und festzustellen, dass diese Elemente und Funktionen keinen unübersichtlichen Komplex darstellen, sondern dass sie in paradigmatischen und syntagmatischen Beziehungen stehen, die eine "poetische Grammatik" bilden. Diese Grammatik kann jedoch erst nach einer langwierigen Auswertung zahlloser literarischer Texte aufgebaut werden.