2022
Anorganické zatížení říčních sedimentů řeky Olše a jejích významných přítoků
BURŠÍKOVÁ, Michaela; Eva GERŠLOVÁ a Milan GERŠLZákladní údaje
Originální název
Anorganické zatížení říčních sedimentů řeky Olše a jejích významných přítoků
Název česky
Anorganické zatížení říčních sedimentů řeky Olše a jejích významných přítoků
Název anglicky
Risk element assessment in sediments of the Olše River and its significant tributaries
Autoři
BURŠÍKOVÁ, Michaela; Eva GERŠLOVÁ a Milan GERŠL
Vydání
Zprávy o geologických výzkumech, Praha, Česká geologická služba, 2022, 0514-8057
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10505 Geology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14310/22:00126385
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
EID Scopus
2-s2.0-85161989901
Klíčová slova česky
rizikové prvky; Hornoslezská pánev; řeka Olše
Klíčová slova anglicky
risk elements; Upper Silesian Basin; Olše River
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 11. 7. 2023 11:40, Mgr. Marie Novosadová Šípková, DiS.
V originále
Hlavním cílem výzkumu bylo posouzení charakteru dnových říčních sedimentů a znečištění vod řeky Olše a jejích přítoků. V současnosti jsou za největší hrozbu pro říční prostředí považovány slané vody z uhelných dolů z oblasti Karviné. Celkem bylo odebráno 19 vzorků říčních sedimentů a 9 vzorků povrchových vod. Obsah prvků byl stanoven pomocí rentgenové fluorescenční spektroskopie (XRF); u vybraných říčních sedimentů byl stanoven obsah organického uhlíku pomocí přístroje Elementar Vario TOC CUBE. Zatížení říčních sedimentů toxickými prvky bylo hodnoceno pomocí tříd Igeo. Laboratorně byl stanoven obsah hlavních iontů (HCO3 –, K+, Ca2+, Na+, Mg2+, SO4 2– a Cl- ) ve vzorcích povrchových vod. Voda v řece Olši patří k hydrochemickému typu Ca-HC03. Voda v Karvinském potoce v blízkosti důlních děl je vysoce mineralizovaná a představuje ojedinělý případ hydrochemického typu Na-Cl. I přes vyšší mineralizaci, voda z tohoto potoka výrazně neovlivňuje kvalitu vody v řece Olši. Nejvyššího obohacení v říčních sedimentech dosahoval zinek. Zinek je vysoce mobilní a má tendenci se vázat na hydratované oxidy Fe a Mn, které se vyskytují v poměrně velkém množství na sousedních haldách a mohou se tak velmi rychle dostat do systému. Koncentrace Mn (340 až 2 553 mg/kg) i Sr (71 až 1 836 mg/kg) jsou ve srovnání s koncentracemi v globálních břidlicích (850 mg/kg, resp. 300 mg/kg; Turekian – Wedepohl 1961) zvýšené. Jejich obsah v říčních sedimentech Hornoslezské uhelné pánve by měl být systematicky sledován. Sedimenty řeky Olše byly mírně až středně kontaminovány Cr a Pb. Tuto kontaminaci nepřisuzujeme těžbě, ale spíše odtoku vody ze silnic a skutečnosti, že řeka protéká průmyslovými oblastmi.
Anglicky
The main objective of research was to assess the current level of bottom sediment and water pollution of the Olše River and its tributaries. Currently, saline waters from coal mines in the Karviná sub-basin are considered to be the biggest threat to the river environment. A total of 19 river sediment and 9 surface water samples were collected. The elemental content was determined using X-ray florescence spectroscopy (XRF); for selected river sediments, the organic carbon content was determined using the Elementar Vario TOC CUBE device. The loading of river sediments by elements was evaluated using Igeo Class. The content of major ions (HCO3 –, K+, Ca2+, Na+, Mg2+, SO4 2– and Cl- ) in the surface water samples was determined in the laboratory. The water in the Olše River belongs to the hydrochemical type of Ca-HCO3. The water in the Karvina Creek near the mining works is highly mineralised and represents a single case of the Na-Cl hydrochemical type. Despite the significant mineralisation level, the water from this creek does not significantly affect the quality of the water in the Olše River. The highest enrichment of river sediments compared to the natural background was found for Zn at all sites. Zinc is one of the elements with rather high mobility and tends to be bound to hydrated Fe and Mn oxides that occur in rather large quantities on adjacent spoil heaps in the area and can thus enter the system very quickly. The Mn (340 to 2,553 mg/kg) as well as Sr (71 to 1,836 mg/kg) concentrations are elevated compared to those in global shales (850 mg/kg and 300 mg/kg, respectively; Turekian – Wedepohl 1961). Their contents in the Upper Silesian Coal Basin river sediments should be systematically monitored. The Olše River sediments were slightly to moderately contaminated with Cr and Pb. This is not considered to be related to mining but rather to road runoffs and the fact that the river flows through industrial areas.