C 2021

Six Observations on the Performation of Hába´s Microtonal Music

SPURNÝ, Lubomír

Základní údaje

Originální název

Six Observations on the Performation of Hába´s Microtonal Music

Autoři

SPURNÝ, Lubomír (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Vienna, New Paths in Opera : Martinů–Burian–Hába–Schulhoff–Ullmann, od s. 221-240, 20 s. 2021

Nakladatel

Holitzer

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60403 Performing arts studies

Stát vydavatele

Rakousko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14210/21:00126472

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-99094-008-2

Klíčová slova anglicky

Alois Hába; athematism; microtonality; quarter-tone music

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 24. 3. 2023 17:23, doc. PhDr. Martin Flašar, Ph.D.

Anotace

V originále

This “Essays” is one of the chapters of the book “New Paths in Opera: Martinů—Burian—Hába—Schulhoff—Ullmann”. The study is dedicated to the applied interpretation and performance of the microtonal works of Alois Hába, especially his chamber and choral compositions. In the general perspective of music history, Alois Hába is usually characterised as one of the leading protagonists of the Central European inter-war avant-garde that moved between Vienna, Berlin and Prague. In the specific context of Czech music he likewise has the reputation of an exemplary innovator but is considered to have been strongly rooted in tradition as well. Hába is known primarily as a tireless propagator of microtonal and athematic music, for which his own term was "liberated music". In this music he added more subtle quarter-, fifth- and sixth-tone intervals to the semitone system and abandoned up traditional treatment of motifs.

Česky

Tato studie je jednou z kapitol knihy New Paths in Opera: Martinů—Burian—Hába—Schulhoff—Ullmann. Alois Hába byl od počátku svého působení, během aktivních let i po své smrti ve všech pracích domácího a zahraničního původu považován za jednoho z nejodvážnějších experimentátorů hudby 20. století. Obvykle se uvádí, že byl neúnavným propagátorem čtvrttónové a atematické hudby. Pouhé konstatování ovšem ještě přesně nevystihuje obsah a vlastně problematizuje skutečnou koncepci Hábovy hudby, neboť skladby komponované v nezvyklých tónových systémech představují necelou třetinu Hábova znějícího díla. Studie představuje kritickou interpretaci vybraných mikrointervalových skladeb českého skladatele Aloise Háby (1893 – 1973). Svou pozornost autor zaměřil především na komorní a sborová díla (op. 7, 10, 27, 31, 43, 72). Autor se zde pokouší upozornit na skutečnost, že rovněž v oblasti mikrointervalové hudby se vedle vlastní kreativní syntaxe významně uplatňují obecné harmonické modely, intervalové kombinace či jiné typizované obraty.