Dekonstrukce brněnského geografického myšlení

k 2022

Dekonstrukce brněnského geografického myšlení

DOBOŠ, Pavel; Ondřej ŠERÝ a Marek LICHTER

Základní údaje

Originální název

Dekonstrukce brněnského geografického myšlení

Autoři

DOBOŠ, Pavel; Ondřej ŠERÝ a Marek LICHTER

Vydání

XXV. kongres České geografické společnosti a 18. kongres Slovenskej geografickej spoločnosti. Česká a slovenská geografie: mezi národní tradicí a mezinárodní relevancí, 2022

Další údaje

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Klíčová slova česky

geografické myšlení, humánní geografie, dekonstrukce, socialismus, postsocialismus, Brno

Klíčová slova anglicky

geographical thought, human geography, deconstruction, socialism, postsocialism, Brno

Změněno: 5. 10. 2022 13:29, Mgr. et Mgr. Marek Lichter, Ph.D.

Anotace

V originále

Příspěvek se zabývá vývojem brněnského humánně-geografického myšlení od 20. let 20. století do počátku 21. století. Na tento proces nahlíží perspektivou poststrukturalistické geografie a konkrétně metodou dekonstrukce v Derridově pojetí, v podobě přejaté do geografie Marcusem Doelem, Clivem Barnettem a Gunnarem Olssonem. Jedná se o specifické kontextuální čtení textů, které si všímá často inherentních diskurzivních principů, předpokladů a rozporů v textech. Zkoumané období je rozděleno do tří základních období. V předválečném období se brněnská humánní geografie teprve rodila, zprvu především jako urbánní/sídelní geografie a vyhraňovala se vůči fyzické geografii. Časově nejdelší je socialistické období, kde dominovala ideologie marxismu-leninismu a hegeliánská dialektika (teze – antiteze – syntéza), což vedlo ke zdůraznění plánování a prognózování a též se projevilo zájmem o ekonomickou geografii jako rajonizační a regionalizační vědu a zároveň i systémovou teorii. Tehdejší autoři hovoří o české marxistické škole vzniklé s využitím sovětské geografické školy. Poslední období je pojato jako transformační (post-socialistické), v němž zůstává idea prostorového a regionálního plánování, avšak se odráží podmínky liberalizace a tržní ekonomiky. Zde je znatelný pozvolný posun k pluralitě přístupů v geografickém myšlení a počátek kritické humánní geografie, který má souvislost s decentralizací a periferializací brněnské geografie a její novou pozicí ve vztahu jádro-periferie.

Citovat

DOBOŠ, Pavel; Ondřej ŠERÝ a Marek LICHTER. Dekonstrukce brněnského geografického myšlení. In XXV. kongres České geografické společnosti a 18. kongres Slovenskej geografickej spoločnosti. Česká a slovenská geografie: mezi národní tradicí a mezinárodní relevancí. 2022.

@proceedings{2222723,
   author = {Doboš, Pavel and Šerý, Ondřej and Lichter, Marek},
   booktitle = {XXV. kongres České geografické společnosti a 18. kongres Slovenskej geografickej spoločnosti. Česká a slovenská geografie: mezi národní tradicí a mezinárodní relevancí},
   keywords = {geographical thought, human geography, deconstruction, socialism, postsocialism, Brno},
   title = {Dekonstrukce brněnského geografického myšlení},
   year = {2022}
}

TY  - CONF
ID  - 2222723
AU  - Doboš, Pavel - Šerý, Ondřej - Lichter, Marek
PY  - 2022
TI  - Dekonstrukce brněnského geografického myšlení
KW  - geographical thought, human geography, deconstruction, socialism, postsocialism, Brno
N2  - Příspěvek se zabývá vývojem brněnského humánně-geografického myšlení od 20. let 20. století do počátku 21. století. Na tento proces nahlíží perspektivou poststrukturalistické geografie a konkrétně metodou dekonstrukce v Derridově pojetí, v podobě přejaté do geografie Marcusem Doelem, Clivem Barnettem a Gunnarem Olssonem. Jedná se o specifické kontextuální čtení textů, které si všímá často inherentních diskurzivních principů, předpokladů a rozporů v textech. Zkoumané období je rozděleno do tří základních období. V předválečném období se brněnská humánní geografie teprve rodila, zprvu především jako urbánní/sídelní geografie a vyhraňovala se vůči fyzické geografii. Časově nejdelší je socialistické období, kde dominovala ideologie marxismu-leninismu a hegeliánská dialektika (teze – antiteze – syntéza), což vedlo ke zdůraznění plánování a prognózování a též se projevilo zájmem o ekonomickou geografii jako rajonizační a regionalizační vědu a zároveň i systémovou teorii. Tehdejší autoři hovoří o české marxistické škole vzniklé s využitím sovětské geografické školy. Poslední období je pojato jako transformační (post-socialistické), v němž zůstává idea prostorového a regionálního plánování, avšak se odráží podmínky liberalizace a tržní ekonomiky. Zde je znatelný pozvolný posun k pluralitě přístupů v geografickém myšlení a počátek kritické humánní geografie, který má souvislost s decentralizací a periferializací brněnské geografie a její novou pozicí ve vztahu jádro-periferie.
ER  -

DOBOŠ, Pavel; Ondřej ŠERÝ a Marek LICHTER. Dekonstrukce brněnského geografického myšlení. In \textit{XXV. kongres České geografické společnosti a 18. kongres Slovenskej geografickej spoločnosti. Česká a slovenská geografie: mezi národní tradicí a mezinárodní relevancí}. 2022.

Přehled o publikaci