J 2019

"Měřítko vytváří jev": k pojetí obsahů a funkcí náboženství ve výzkumech religiozity v současné české společnosti

HAVLÍČEK, Jakub

Basic information

Original name

"Měřítko vytváří jev": k pojetí obsahů a funkcí náboženství ve výzkumech religiozity v současné české společnosti

Name in Czech

"Měřítko vytváří jev": k pojetí obsahů a funkcí náboženství ve výzkumech religiozity v současné české společnosti

Name (in English)

"It Is the Scale That Makes the Phenomenon": towards conceptualizing the contents and functions of religion in Czech religiosity research today

Edition

Religio: Revue pro religionistiku, Czech Association for the Study of Religions, 2019, 1210-3640

Other information

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

Keywords (in Czech)

Česká republika, náboženství, konceptualizace, spiritualita, víra, identita, funkcionální charakteristiky, substanciální charakteristiky

Keywords in English

Czech Republic, religion, conceptualization, spirituality, belief, identity, functional characteristics, substantial characteristics

Tags

Reviewed
Změněno: 6/10/2022 12:36, Bc. Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D.

Abstract

V originále

Článek se zaměřuje na konceptualizace náboženství v současné české společnosti z religionistické perspektivy. Článek dále rozvíjí závěry, k nimž ve své zásadní analýze publikované v roce 2014 dospěli Veronika Hásová a Jan Váně: ti určili a kvantifikovali náboženské proměnné, identifikátory či charakteristiky, které jsou používány ve výzkumech religiozity v českém prostředí. Nejčastěji užívané proměnné a jejich charakteristiky lze rozdělit do dvou základních kategorií: na funkcionální (náboženská příslušnost, návštěvnost bohoslužeb) a substanciální (víra v různě definované náboženské jevy). Ukazuje se, že výsledky a závěry analýz religiozity v českém prostředí zásadním způsobem závisí na tom, jak jsou funkcionální a substanciální proměnné pojaty. Funkcionální charakteristiky náboženské příslušnosti, chápané ve smyslu členství v či přihlášení se k určité církvi anebo denominaci, vedou obvykle k závěru o nízké míře náboženskosti. Podporují tak rozšířený závěr, že v současném českém sociokulturním prostředí nehrají náboženství a nábožensky vykládané identity podstatnější úlohu. Jiné průzkumy, které využívají alternativní formy konceptualizace nábožensky vykládaných identit, naopak poukazují na přetrvávající význam náboženství, například v souvislosti s postoji a hodnotami respondentů. Navíc témata spojená s náboženstvími stále tvoří náplň řady debat ve veřejné sféře české společnosti, například v médiích. Pokud jde o substanciální charakteristiky víry v různé náboženské jevy, zásadní význam má určení objektu této víry. Jak dokládají výzkumy náboženskosti, respondenti častěji vyjadřují víru v různé jevy spojené s tzv. alternativní religiozitou či spiritualitou. Ukazuje se, že způsoby konceptualizace náboženství v průzkumech religiozity v současné české společnosti neberou příliš v potaz dynamiku změn náboženskosti v moderních společnostech. Nejsou dostatečně zohledňovány posuny, k nimž ve společnosti dochází, pokud jde o změny obsahů a funkcí nábožensky vykládaných skutečností, zkušeností a norem. Kritické přezkoumání proměnných ve výzkumech religiozity a způsobů konceptualizace náboženství v těchto průzkumech vede k přehodnocení rozšířených závěrů o nenáboženské, k náboženství lhostejné či sekularizované povaze současného českého sociokulturního prostředí.

In Czech

Článek se zaměřuje na konceptualizace náboženství v současné české společnosti z religionistické perspektivy. Článek dále rozvíjí závěry, k nimž ve své zásadní analýze publikované v roce 2014 dospěli Veronika Hásová a Jan Váně: ti určili a kvantifikovali náboženské proměnné, identifikátory či charakteristiky, které jsou používány ve výzkumech religiozity v českém prostředí. Nejčastěji užívané proměnné a jejich charakteristiky lze rozdělit do dvou základních kategorií: na funkcionální (náboženská příslušnost, návštěvnost bohoslužeb) a substanciální (víra v různě definované náboženské jevy). Ukazuje se, že výsledky a závěry analýz religiozity v českém prostředí zásadním způsobem závisí na tom, jak jsou funkcionální a substanciální proměnné pojaty. Funkcionální charakteristiky náboženské příslušnosti, chápané ve smyslu členství v či přihlášení se k určité církvi anebo denominaci, vedou obvykle k závěru o nízké míře náboženskosti. Podporují tak rozšířený závěr, že v současném českém sociokulturním prostředí nehrají náboženství a nábožensky vykládané identity podstatnější úlohu. Jiné průzkumy, které využívají alternativní formy konceptualizace nábožensky vykládaných identit, naopak poukazují na přetrvávající význam náboženství, například v souvislosti s postoji a hodnotami respondentů. Navíc témata spojená s náboženstvími stále tvoří náplň řady debat ve veřejné sféře české společnosti, například v médiích. Pokud jde o substanciální charakteristiky víry v různé náboženské jevy, zásadní význam má určení objektu této víry. Jak dokládají výzkumy náboženskosti, respondenti častěji vyjadřují víru v různé jevy spojené s tzv. alternativní religiozitou či spiritualitou. Ukazuje se, že způsoby konceptualizace náboženství v průzkumech religiozity v současné české společnosti neberou příliš v potaz dynamiku změn náboženskosti v moderních společnostech. Nejsou dostatečně zohledňovány posuny, k nimž ve společnosti dochází, pokud jde o změny obsahů a funkcí nábožensky vykládaných skutečností, zkušeností a norem. Kritické přezkoumání proměnných ve výzkumech religiozity a způsobů konceptualizace náboženství v těchto průzkumech vede k přehodnocení rozšířených závěrů o nenáboženské, k náboženství lhostejné či sekularizované povaze současného českého sociokulturního prostředí.