"Měřítko vytváří jev": k pojetí obsahů a funkcí náboženství ve výzkumech religiozity v současné české společnosti

HAVLÍČEK, Jakub. "Měřítko vytváří jev": k pojetí obsahů a funkcí náboženství ve výzkumech religiozity v současné české společnosti. Religio: Revue pro religionistiku. Czech Association for the Study of Religions, 2019, roč. 27, č. 1, s. 117-141. ISSN 1210-3640.

Základní údaje

Originální název

"Měřítko vytváří jev": k pojetí obsahů a funkcí náboženství ve výzkumech religiozity v současné české společnosti

Název česky

"Měřítko vytváří jev": k pojetí obsahů a funkcí náboženství ve výzkumech religiozity v současné české společnosti

Název anglicky

"It Is the Scale That Makes the Phenomenon": towards conceptualizing the contents and functions of religion in Czech religiosity research today

Autoři

HAVLÍČEK, Jakub

Vydání

Religio: Revue pro religionistiku, Czech Association for the Study of Religions, 2019, 1210-3640

---

Další údaje

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Klíčová slova česky

Česká republika, náboženství, konceptualizace, spiritualita, víra, identita, funkcionální charakteristiky, substanciální charakteristiky

Klíčová slova anglicky

Czech Republic, religion, conceptualization, spirituality, belief, identity, functional characteristics, substantial characteristics

Štítky

funkcionální charakteristiky, identita, konceptualizace, náboženství, spiritualita, substanciální charakteristiky, víra, Česká republika

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Článek se zaměřuje na konceptualizace náboženství v současné české společnosti z religionistické perspektivy. Článek dále rozvíjí závěry, k nimž ve své zásadní analýze publikované v roce 2014 dospěli Veronika Hásová a Jan Váně: ti určili a kvantifikovali náboženské proměnné, identifikátory či charakteristiky, které jsou používány ve výzkumech religiozity v českém prostředí. Nejčastěji užívané proměnné a jejich charakteristiky lze rozdělit do dvou základních kategorií: na funkcionální (náboženská příslušnost, návštěvnost bohoslužeb) a substanciální (víra v různě definované náboženské jevy). Ukazuje se, že výsledky a závěry analýz religiozity v českém prostředí zásadním způsobem závisí na tom, jak jsou funkcionální a substanciální proměnné pojaty. Funkcionální charakteristiky náboženské příslušnosti, chápané ve smyslu členství v či přihlášení se k určité církvi anebo denominaci, vedou obvykle k závěru o nízké míře náboženskosti. Podporují tak rozšířený závěr, že v současném českém sociokulturním prostředí nehrají náboženství a nábožensky vykládané identity podstatnější úlohu. Jiné průzkumy, které využívají alternativní formy konceptualizace nábožensky vykládaných identit, naopak poukazují na přetrvávající význam náboženství, například v souvislosti s postoji a hodnotami respondentů. Navíc témata spojená s náboženstvími stále tvoří náplň řady debat ve veřejné sféře české společnosti, například v médiích. Pokud jde o substanciální charakteristiky víry v různé náboženské jevy, zásadní význam má určení objektu této víry. Jak dokládají výzkumy náboženskosti, respondenti častěji vyjadřují víru v různé jevy spojené s tzv. alternativní religiozitou či spiritualitou. Ukazuje se, že způsoby konceptualizace náboženství v průzkumech religiozity v současné české společnosti neberou příliš v potaz dynamiku změn náboženskosti v moderních společnostech. Nejsou dostatečně zohledňovány posuny, k nimž ve společnosti dochází, pokud jde o změny obsahů a funkcí nábožensky vykládaných skutečností, zkušeností a norem. Kritické přezkoumání proměnných ve výzkumech religiozity a způsobů konceptualizace náboženství v těchto průzkumech vede k přehodnocení rozšířených závěrů o nenáboženské, k náboženství lhostejné či sekularizované povaze současného českého sociokulturního prostředí.

Česky

Článek se zaměřuje na konceptualizace náboženství v současné české společnosti z religionistické perspektivy. Článek dále rozvíjí závěry, k nimž ve své zásadní analýze publikované v roce 2014 dospěli Veronika Hásová a Jan Váně: ti určili a kvantifikovali náboženské proměnné, identifikátory či charakteristiky, které jsou používány ve výzkumech religiozity v českém prostředí. Nejčastěji užívané proměnné a jejich charakteristiky lze rozdělit do dvou základních kategorií: na funkcionální (náboženská příslušnost, návštěvnost bohoslužeb) a substanciální (víra v různě definované náboženské jevy). Ukazuje se, že výsledky a závěry analýz religiozity v českém prostředí zásadním způsobem závisí na tom, jak jsou funkcionální a substanciální proměnné pojaty. Funkcionální charakteristiky náboženské příslušnosti, chápané ve smyslu členství v či přihlášení se k určité církvi anebo denominaci, vedou obvykle k závěru o nízké míře náboženskosti. Podporují tak rozšířený závěr, že v současném českém sociokulturním prostředí nehrají náboženství a nábožensky vykládané identity podstatnější úlohu. Jiné průzkumy, které využívají alternativní formy konceptualizace nábožensky vykládaných identit, naopak poukazují na přetrvávající význam náboženství, například v souvislosti s postoji a hodnotami respondentů. Navíc témata spojená s náboženstvími stále tvoří náplň řady debat ve veřejné sféře české společnosti, například v médiích. Pokud jde o substanciální charakteristiky víry v různé náboženské jevy, zásadní význam má určení objektu této víry. Jak dokládají výzkumy náboženskosti, respondenti častěji vyjadřují víru v různé jevy spojené s tzv. alternativní religiozitou či spiritualitou. Ukazuje se, že způsoby konceptualizace náboženství v průzkumech religiozity v současné české společnosti neberou příliš v potaz dynamiku změn náboženskosti v moderních společnostech. Nejsou dostatečně zohledňovány posuny, k nimž ve společnosti dochází, pokud jde o změny obsahů a funkcí nábožensky vykládaných skutečností, zkušeností a norem. Kritické přezkoumání proměnných ve výzkumech religiozity a způsobů konceptualizace náboženství v těchto průzkumech vede k přehodnocení rozšířených závěrů o nenáboženské, k náboženství lhostejné či sekularizované povaze současného českého sociokulturního prostředí.

Anglicky

The paper focuses on the topic of conceptualizing religion in Czech society today from the perspective of the Study of Religions. The paper further develops and assesses in theoretical terms the findings of descriptive content analysis published by Veronika Hásová and Jan Váně (2014), who identified and quantified the frequency of variables of religiosity applied by researchers in the Czech Republic. The characteristics applied most frequently are categorized as functional characteristics (religious affiliation, church attendance) and substantive characteristics (belief in diverse religious phenomena) of religiosity. Results and conclusions of the analysis of religiosity in the Czech Republic depend heavily on how the functional and substantive characteristics of religiosity are conceived and formulated. The functional characteristic of religious affiliation conceived in terms of church membership results in a low measure of religiosity and supports the conclusion concerning the purported irrelevance of religions and religious identities in the Czech society today. Other surveys based on different conceptualizations of religious identities reveal the relevance of religion as far as the attitudes and values of respondents are concerned. Topics connected to religions and religious identities continue to be discussed within the public sphere of Czech society, e.g. through the media. As far as the substantive characteristics of belief in religious phenomena are concerned, the specification of the subject of such belief is of vital importance. As surveys of religiosity reveal, respondents relatively often declare their belief in or reliance on phenomena connected with alternative religiosity or spirituality. The ways of conceptualizing religion in Czech society today often ignore the dynamics of religious change in modern societies and do not take into account changes in the perceived content and functions of religious phenomena. Critical examination of the variables of religiosity leads towards a re-examination of conclusions concerning the purported irreligious or secular nature of Czech society today.