a 2022

XXVI/31. První zkušenosti s implementací molekulární klasifikace u karcinomu endometria do reálné klinické praxe

BEDNAŘÍKOVÁ, Markéta; Jitka HAUSNEROVÁ; Luboš MINÁŘ; Renata TASLEROVÁ; Petra VINKLEROVÁ et al.

Základní údaje

Originální název

XXVI/31. První zkušenosti s implementací molekulární klasifikace u karcinomu endometria do reálné klinické praxe

Autoři

Vydání

XLVI. Brněnské onkologické dny XXXVI, 2022

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISSN

Změněno: 4. 11. 2022 08:50, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

V originále

Východiska: Molekulární klasifikace přináší významné změny do standardního diagnosticko-léčebného algoritmu pacientek s karcinomem endometria (EC). Cílem sdělení je shrnutí dosavadních zkušeností s molekulárním testováním (DOP_2020), které je ve FN Brno součástí klinické praxe od května 2021, a porovnání s dříve používanou klinickou klasifikací (DOP_2016). Materiál a metody: Od května 2021 je prospektivně u všech pacientek s EC imunohistochemicky vyšetřován p53 a MMR status. U pacientek nesplňujících kritéria pro nízké riziko (endometrioidní low-grade karcinom s absencí podstatné LVSI ve stadiu IA) je navíc Sangerovým sekvenováním vyšetřován mutační stav POLE. Následné zařazení do jedné ze skupin podle míry rizika v souladu s DOP_2020 je základem pro doporučení adjuvantní léčby nebo dispenzarizace. Všechny pacientky byly retrospektivně pro účely této analýzy zařazeny do rizikových skupin také podle DOP_2016. Výsledky: Celkem bylo za období od 5/2021 do 5/2022 zařazeno 85 pacientek, 51 (60 %) ve stadiu IA, 7 (8 %) ve stadiu IB, 7 (8 %) ve stadiu II, 16 (19 %) ve stadiu III a 4 (5 %) ve stadiu IV. Medián doby od operace po projednání na komisi byl 21 dní (8; 36). Z celkem 41 (48 %) pacientek s provedenou analýzou POLE nebyl u žádné prokázán POLE-ultramutovaný status, 17 (41 %) pacientek bylo zařazeno do skupiny MMRd, 16 (39 %) do skupiny p53wt/NSMP a 8 (20 %) do skupiny p53abn. Celkem 44 pacientek (52 %) bylo v nízkém riziku, 2 (2 %) v středním, 14 (16 %) ve vyšším středním a 20 (24 %) ve vysokém riziku recidivy. U 5 pacientek (6 %) bylo onemocnění primárně metastatické nebo inoperabilní. Oproti DOP_2016 vedla klasifikace dle DOP_2020 k přeřazení do skupiny s vyšším rizikem u 4 (5 %) pacientek, a naopak do skupiny s nižším rizikem u 7 (8 %) pacientek. Závěr: Molekulární testování využívající kombinaci cíleného sekvenování POLE a IHC analýz MMR + p53 je v klinické praxi proveditelné a neprodlužuje rozhodnutí o adjuvantní léčbě. V našem pilotním souboru bylo v porovnání s dříve užívanou klinickou klasifikací modifikováno riziko u celkem 13 % pacientek.