XII/163. Zkušenosti s hematologickou toxicitou PARP inhibitorů v léčbě ovariálního karcinomu

EHRLICHOVÁ, Lucie, Markéta BEDNAŘÍKOVÁ, Otakar BEDNAŘÍK, B. DOLEČKOVÁ, Monika BLAŽKOVÁ, Vít WEINBERGER, Luboš MINÁŘ, Eva JANDÁKOVÁ, Jitka HAUSNEROVÁ and Janka CHLUBNOVÁ. XII/163. Zkušenosti s hematologickou toxicitou PARP inhibitorů v léčbě ovariálního karcinomu. In XLVI. Brněnské onkologické dny XXXVI. 2022. ISSN 0862-495X.

Basic information

• Original name: XII/163. Zkušenosti s hematologickou toxicitou PARP inhibitorů v léčbě ovariálního karcinomu
• Authors: EHRLICHOVÁ, Lucie, Markéta BEDNAŘÍKOVÁ, Otakar BEDNAŘÍK, B. DOLEČKOVÁ, Monika BLAŽKOVÁ, Vít WEINBERGER, Luboš MINÁŘ, Eva JANDÁKOVÁ, Jitka HAUSNEROVÁ and Janka CHLUBNOVÁ.
• Edition: XLVI. Brněnské onkologické dny XXXVI, 2022.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Conference abstract
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• Organization unit: Faculty of Medicine
• ISSN: 0862-495X

Abstract

Východiska: Udržovací léčba inhibitory poly (ADP-ribóza) polymerázy (PARPi) významně prodlužuje dobu bez progrese onemocnění a přináší po dlouhých letech stagnace zásadní průlom do systémové léčby pacientek s platina-senzitivním (PS) karcinomem vaječníků, vejcovodů nebo primárním peritoneálním karcinomem (OC). Při stále se rozšiřujících možnostech indikace PARPi v rutinní klinické praxi je nutno nezapomínat na jejich toxicitu. Materiál a metody: Z klinické databáze byly identifikovány všechny pacientky s OC léčené PARPi ve Fakultní nemocnici Brno od roku 2017 a byla revidována následující klinická data: histologie, stadium, datum zahájení a konce léčby, příčina přerušení léčby / redukce dávky PARPi, výskyt hematologické toxicity (dle CTC-AE v.5). Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno celkem 42 pacientek s mediánem věku 63,5 let (rozmezí 39–87 let). V rámci primární léčby byly PARPi indikovány u celkem 16 (38 %) pacientek, z toho u 11 (69 %) olaparib a 5 (31 %) niraparib. Celkem 26 (62 %) pacientek mělo indikováno PARPi v rámci udržovací léčby PS recidiv, z toho 23 (88 %) olaparib, 3 (12 %) niraparib. Nejčastějším důvodem pro přerušení a případně redukci dávky PARPi byla hematologické toxicita, z toho anemie grade G ≥ 2 byla u 10 pacientek (24 %), neutropenie G ≥ 2 u 7 (17 %) a trombocytopenie G ≥ 2 u 4 (10 %) pacientek. Celkem u 4 pacientek (10 %) byla ukončena léčba předčasně z důvodu toxicity, z toho jedenkrát se jednalo o hematologickou toxicitu – rozvoj myelodysplastického syndromu po 10 měsících léčby olaparibem v rámci primární léčby u pacientky s high-grade serózním primárně peritoneálním karcinomem s prokázanou germinální mutací v genu BRCA1. Tato pacientka absolvovala 2 roky před diagnózou OC také chemoterapii obsahující alkylační cytostatika v rámci adjuvantní léčby pro karcinom mammy. Závěr: Nejčastějším dávku limitujícím vedlejším účinkem PARPi je hematologická toxicita. Pečlivá monitorace pacientek v průběhu léčby PARPi a včasné zahájení podpůrné péče jsou pro správný management nejen hematologické toxicity zásadní.