2022
Vliv hormonální antikoncepce na kardiovaskulární systém
PÍREK, Ondřej; Ksenia BUDINSKAYA a Zuzana NOVÁKOVÁZákladní údaje
Originální název
Vliv hormonální antikoncepce na kardiovaskulární systém
Název česky
Vliv hormonální antikoncepce na kardiovaskulární systém
Název anglicky
Effects of hormonal contraception on cardiovascular system
Autoři
Vydání
97. fyziologické dny, 2022
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
arteriální tuhost, PWV, HAK
Klíčová slova anglicky
arterial stiffness, PWV, OCP
Změněno: 20. 11. 2022 15:13, MUDr. Ondřej Pírek
V originále
Perorální antikoncepci pravidelně užívá přes 150 milionů žen, což ji řadí mezi nejpoužívanější antikoncepční prostředky na světě. Přestože současná generace těchto léků obsahuje pouze minimální dávky hormonů, jejich užívání má negativní vliv na kardiovaskulární systém – je rizikovým faktorem pro vznik hypertenze, může vést ke vzniku žilních trombóz a zároveň zvyšuje tuhost tepen. „Zlatým standardem“ pro určení tepenné tuhosti je měření rychlosti pulzové vlny pomocí aplanační tonometrie, v současnosti lze ke stanovení tepenné tuhosti využít také přístroj VaSera. Cílem této studie bylo odhalit změny parametrů kardiovaskulárního systému, ke kterým by mohlo dojít u žen užívajících perorální antikoncepci. Studie se zúčastnilo 24 žen, které byly rozděleny do dvou skupin – do skupiny žen užívajících antikoncepci A (14 žen; věk: 20,6±1,3 let; BMI: 20,16±1,46 kg/m2) a do kontrolní skupiny N (10 žen; 21,4±1,5 let; 22,08±3,05 kg/m2). V rámci obou skupin byly ženy rozděleny dle fáze menstruačního cyklu v době měření. Všechny ženy v antikoncepční skupině užívaly monofázickou kombinovanou hormonální antikoncepci. K určení parametrů kardiovaskulárního systému byly použity přístroje SphygmoCor (AtCor Medical, Austrálie) a VaSera (Fukuda Denshi, Japonsko). Systolický (SBP) a diastolický tlak krve (DBP) byl každé z účastnic změřen pomocí přístroje VaSera. Dále byl pomocí přístroje VaSera změřen Ankle brachial index (ABI) a Cardio-ankle vascular index (CAVI) na obou polovinách těla. Přístroj SphygmoCor byl využit k určení karotido-radiální rychlosti pulzové vlny (crPWV), augmentačního tlaku (AP), augmentačního indexu (AI) a subendocardial viability indexu (SVI) vždy na dominantní polovině těla. Ke statistické analýze dat byl využit software Statistica 13.5. Všechny sledované parametry se u obou skupin respondentek nacházely ve fyziologickém rozmezí. Statisticky významný rozdíl mezi antikoncepční a kontrolní skupinou jsme zjistili u následujících parametrů: DBP (74,7±5,1 mmHg vs. 62,8±8,1 mmHg; p<0,01), SVI (159,0±13,1 % vs. 179,0±13,8 %; p<0,01), crPWV (7,1±0,8 m/s vs. 6,5±0,7 m/s; p<0,05). Rozdíly ostatních měřených parametrů (CAVI, ABI, SBP, AP, AI) mezi skupinami nebyly statisticky významné. Navzdory řádově nižší koncentraci estrogenů v současné perorální antikoncepci (oproti dřívějším generacím) se ukazuje její možné negativní působení na kardiovaskulární systém. Parametry ovlivněné převážně stavem periferních tepen (crPWV, DBP) jsou u antikoncepční skupiny v porovnání s kontrolní skupinou významně zvýšeny, což svědčí pro jejich zvýšenou tuhost. Naše výsledky tak ukazují, že užívání perorální antikoncepce má vliv převážně na funkci periferní části kardiovaskulárního systému. Zároveň jsme našli u antikoncepční skupiny i významně snížený parametr SVI, který popisuje kvalitu zásobení myokardu kyslíkem, což svědčí o ovlivnění také centrální části kardiovaskulárního systému.
Anglicky
Despite low concentrations of exogenous estrogens in contemporary monophasic oral contraceptive pills (OCP), there is still a number of side effects. That is why the aim of this study was to detect negative impact of OCP on cardiovascular system. 24 participants were divided into two groups – OCP+ group A (14 women; age: 21.0±1.3 y) and control group B (10 women; age: 21.5±1.5 y). Participants were divided into subgroups based on the phase of their menstrual cycle. Measurement devices VaSera (Fukuda Denshi, Japan) and SphygmoCor (AtCor Medical, Australia) were used. We measured systolic and diastolic blood pressure (SBP, DBP), Cardio-ankle vascular index (CAVI), carotid-radial pulse wave velocity (crPWV), and subendocardial viability index (SVI). We used Statistica 13.5 for statistical analysis of the data. All of the measured cardiovascular parameters were considered physiological for both experimental groups. Following parameters showed statistically significant difference between groups A and B: DBP (75.5±5.1 mmHg vs. 62.0±8.1 mmHg; p<0.01), SVI (160.0±13.1 % vs. 177.3±13.8 %; p<0.01), crPWV (7.0±0.8 m/s vs. 6.6±0.7 m/s; p<0.05). Comparison of other cardiovascular parameters between the groups showed no significant differences. Our results imply negative impact of OCP on cardiovascular health of their users. As both DBP and crPWV are affected mostly by the condition of peripheral arteries, we assumed that OCP affects mostly peripheral parts of the cardiovascular system. The significant decrease of SVI in OCP users also implies negative effects on the central part of the cardiovascular system.
Návaznosti
| MUNI/A/1133/2021, interní kód MU |
|