Obnova zaniklých slanisk u Šakvic na jižní Moravě

CHYTRÝ, Milan a Jiří DANIHELKA. Obnova zaniklých slanisk u Šakvic na jižní Moravě. Zprávy České botanické společnosti. Praha, roč. 56, č. 2, s. 229-248. ISSN 1212-3323. 2021.

Základní údaje

• Originální název: Obnova zaniklých slanisk u Šakvic na jižní Moravě
• Název anglicky: Restoration of vanished saline habitats near Šakvice in southern Moravia
• Autoři: CHYTRÝ, Milan (203 Česká republika, garant, domácí) a Jiří DANIHELKA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Zprávy České botanické společnosti, Praha, 2021, 1212-3323.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 10611 Plant sciences, botany
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/21:00129284
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• Klíčová slova anglicky: Czech Republic; ecological restoration; flora; halophyte; plant community; saline; saltmarsh; vascular plants; vegetation

Anotace

Slaniska se specializovanou halofytní fl órou a vegetací byla do šedesátých let 20. století široce rozšířena na jižní Moravě v Dyjsko-svrateckém úvalu, dyjské části Dolnomoravského úvalu a údolí Trkmanky (Laus 1907, Šmarda 1953, Vicherek 1962, 1973, Grulich 1987). Tento biotop se vyskytoval na dnech mělkých, sezónně zamokřených sníženin mimo nivy větších řek, zpravidla podél potoků (např. Daníž, Miroslavka, Štinkovka, Trkmanka, Včelínek a přítoky Litavy), kolem přirozených slaných jezer u Čejče a Kobylí a u některých rybníků (např. u Měnína). Už v 19. století ale botanikové (např. Krzisch 1859) upozorňovali na ochuzování halofytní fl óry nebo zánik slanisk v některých oblastech. Prvotní příčinou bylo odvodňování krajiny včetně vysoušení jezer a rybníků s cílem zvětšit rozlohu orné půdy. Regulace vodních toků způsobily velkoplošný pokles hladiny podzemní vody v krajině, což zastavilo vzlínání vody s rozpuštěnými solemi k půdnímu povrchu. Halofytní fl óra a vegetace však na mnoha místech přežívala i po částečném odvodnění a odsolení díky pastvě dobytka a drůbeže, která omezovala šíření konkurenčně silných druhů rostlin. Na mnoha místech se halofyty a jejich společenstva vyskytovaly i přímo ve vesnicích (Laus 1907, Šmarda 1953). Jejich zánik byl dovršen v padesátých a šedesátých letech 20. století, kdy byly zbylé lokality odvodněny trubkovou drenáží, z krajiny a vesnic postupně zmizela domácí zvířata, vesnické ulice byly vydlážděny a návsi upraveny po vzoru městských parků. Zbytky slanisk mimo intravilány vesnic byly přeměněny na ornou půdu nebo zarostly rákosem a dřevinami. Grulich (1987) fl oristicky prozkoumal historické lokality halofytů v první polovině osmdesátých let a konstatoval zánik naprosté většiny jihomoravských slanisk s výjimkou biotopů u rybníka Nesytu u Sedlce, v obcích Nový Přerov, Novosedly a Dobré Pole a fragmentů u dvora Trkmanec nedaleko Rakvic. Na některých dalších lokalitách zaznamenal jen výskyt jitrocele přímořského (Plantago maritima), který je ve srovnání s většinou tzv. obligátních halofytů méně náročný na obsah rozpustných solí v půdě. Dnes jsou poslední relativně dobře zachovalé biotopy jihomoravských slanisk zahrnuty v maloplošných chráněných územích Slanisko u Nesytu, Slanisko Novosedly, Slanisko Dobré Pole a Trkmanec-Rybníčky. Statut přírodní památky má i silně degradované slanisko Plácky u Velkých Němčic. Další území s výskytem halofytů a subhalofytů byla vyhlášena jako evropsky významné lokality sítě Natura 2000 (Zřídla u Nesvačilky, Rumunská bažantnice a Trkmanské louky). Díky vyhloubení mělkých tůní v roce 2003 a pravidelné seči se podařilo částečně obnovit zaniklé slanisko Zápověď u Terezína (Slavík 2009). Zbytky slaných trávníků se vyskytují také v Novém Přerově.

Anotace anglicky

Halophytic fl ora and vegetation used to occur at many sites in the lowlands of southern Moravia (southeastern Czech Republic), but they largely vanished by the 1970s. Impoverished remnants have survived at a few sites. We found new occurrences of halophyte species and plant communities in an area where they were considered to have disappeared: in the shallow valley of the Štinkovka stream between the southeastern periphery of the town of Hustopeče and its mouth into the Nové Mlýny reservoir near the village of Šakvice (Břeclav district). The saline habitats are located in wet depressions on arable land and in recently restored areas of semi-natural vegetation on former arable land. The highest concentration of halophytes occurs along the Štinkovka stream between the villages of Starovičky and Šakvice. The area with the best developed halophytic fl ora and vegetation is located east of the village of Šakvice. This area was arable land until 2018, when it was transformed into a semi-natural area by creating a pond and several shallow pools, planting groups of trees and shrubs, sowing a grassland and leaving some places to spontaneous succession. Halophytes established spontaneously on abandoned arable land and on deposits of earth removed from the pond and pools. We found 20 species of halophytes and subhalophytes along the Štinkovka stream, including the critically endangered Crypsis schoenoides, Juncus gerardii, Puccinellia distans, Pulicaria dysenterica, Samolus valerandi and Spergularia marina. We also observed and documented by vegetation plots six halophytic and subhalophytic associations: Tripleurospermo inodori-Bolboschoenetum planiculmis (alliance Eleocharito palustris-Sagittarion sagittifoliae), Schoenoplectetum tabernaemontani (Meliloto dentati-Bolboschoenion maritimi), Puccinellietum limosae (Puccinellion limosae), Agrostio stoloniferae-Juncetum ranarii (Juncion gerardii), Veronico anagalloidis-Lythretum hyssopifoliae (Verbenion supinae) and Heleochloëtum schoenoidis (Cypero-Spergularion salinae). The successful restoration of halophytic fl ora and vegetation at this site contributes to the growing body of evidence that the disappeared saline habitats and their specialized fl ora and vegetation can be partially restored from buried seed banks if suitable ecological conditions are created through engineered reclamation. However, continued management is required to maintain the halophytic fl ora, particularly the removal of reeds and other strongly competitive plants through grazing, mowing and periodic disturbance of the soil surface. Halophytic fl ora and vegetation used to occur at many sites in the lowlands of southern Moravia (southeastern Czech Republic), but they largely vanished by the 1970s. Impoverished remnants have survived at a few sites. We found new occurrences of halophyte species and plant communities in an area where they were considered to have disappeared: in the shallow valley of the Štinkovka stream between the southeastern periphery of the town of Hustopeče and its mouth into the Nové Mlýny reservoir near the village of Šakvice (Břeclav district). The saline habitats are located in wet depressions on arable land and in recently restored areas of semi-natural vegetation on former arable land. The highest concentration of halophytes occurs along the Štinkovka stream between the villages of Starovičky and Šakvice. The area with the best developed halophytic fl ora and vegetation is located east of the village of Šakvice. This area was arable land until 2018, when it was transformed into a semi-natural area by creating a pond and several shallow pools, planting groups of trees and shrubs, sowing a grassland and leaving some places to spontaneous succession.

Návaznosti

• GX19-28491X, projekt VaV: Název: Centrum pro evropské vegetační syntézy (CEVS) (Akronym: CEVS)

Investor: Grantová agentura ČR, Centrum pro evropské vegetační syntézy (CEVS)