Theodor Hartwig, proletarischer Freidenker der Zwischenkriegszeit in lokalen und translokalen Zusammenhängen

BUDŇÁK, Jan. Theodor Hartwig, proletarischer Freidenker der Zwischenkriegszeit in lokalen und translokalen Zusammenhängen. In Müller-Funk, Wolfgang; Budňák, Jan; Pospíšil, Tomáš; Urválek, Aleš. 30 Jahre Grenze und Nachbarschaft in Zentraleuropa : Literatur, Kultur und Geschichte : Kultur – Herrschaft – Differenz, vol. 27. Tübingen: Narr Francke Attempto Verlag, 2022, s. 293-312. ISBN 978-3-7720-8723-3.

Základní údaje

Originální název

Theodor Hartwig, proletarischer Freidenker der Zwischenkriegszeit in lokalen und translokalen Zusammenhängen

Název anglicky

Theodor Hartwig, proletarian freethinker of the interwar period in local and translocal contexts

Autoři

BUDŇÁK, Jan

Vydání

Tübingen, 30 Jahre Grenze und Nachbarschaft in Zentraleuropa : Literatur, Kultur und Geschichte : Kultur – Herrschaft – Differenz, vol. 27, od s. 293-312, 20 s. 2022

Nakladatel

Narr Francke Attempto Verlag

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/22:00129310

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-7720-8723-3

ISSN

Klíčová slova česky

volnomyšlenkářství; kosmopolitismus; socialismus; sociální demokracie; Rakousko; Československo; meziválečné období; Brno

Klíčová slova anglicky

free thought; cosmopolitism; socialism; social democracy; Austria; Czechoslovakia; interwar period; Brno

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Der Beitrag befasst sich mit der Tätigkeit von Theodor Hartwig (1872-1958), dem ersten Vorsitzenden der Internationale der proletarischen Freidenker (1924/25-1930). In den 1900er Jahren war Hartwig als Mitglied der Bewegung für die für die Reform der höheren Schulen in Österreich tätig. Nach 1918 engagierte er sich in der Tschechoslowakei als Mitarbeiter der lokalen sozialdemokratischen und kosmopolitischen Presse in Brno/Brünn und leitete eine lokale Vereinigung deutschsprachiger Freidenker, die sich nach 1923 als proletarische Freidenker bezeichneten. Zwischen 1925 und 1930, als Vorsitzender der Internationale der proletarischen Freidenker mit Sitz in Wien und mit vielen Aktivitäten in der Tschechoslowakei vermittelte er zwischen sozialdemokratischen und kommunistischen Gruppen innerhalb der Internationale und war intensiv beteiligt an der Entwicklung des Programms und der öffentlichen Strategien der sozialistischen Freidenker in der Tschechoslowakei und in Mitteleuropa. Zugleich stellte er sich jedoch sowohl gegen die österreichische als auch gegen die tschechoslowakische (deutschsprachige) Sozialdemokratie, der er bis 1934 angehörte und in deren Programmen der späten 1920er Jahre und der frühen 1930er Jahre er kein ausreichend prinzipielles Eintreten für den Atheismus und den demokratischen Sozialismus fand. Hartwig repräsentiert somit einen Typus des internationalen Linksintellektuellen, der zugleich Repräsentant und Opfer der Verschärfung der politischen Agenden der Linken und der Usurpation der Agenda der proletarischen Freidenkerbewegungen im mitteleuropäischen Kontext.

Česky

Příspěvek se zabývá činností Theodora Hartwiga (1872-1958). prvního předsedy Internacionály proletářských volnomyšlenkářů (1924/25-1930). Na začátku 20. století byl Hartwig aktivním členem hnutí za reformu středních škol v Rakousku. Po roce 1918 se v Československu angažoval jako přispěvatel do místních sociálně demokratických a kosmopolitních periodik v Brně a vedl místní spolek německojazyčných volnomyšlenkářů, kteří se po roce 1923 modifikovali na proletářské volnomyšlenkářské hnutí. V letech 1925-1930 byl jako předseda Internacionály proletářských volnomyšlenkářů se sídlem ve Vídni a s mnoha aktivitami v Československu prostředníkem mezi sociálnědemokratickými a komunistickými skupinami v rámci Internacionály a intenzivně se věnoval vytváření programu a veřejných strategií socialistické volnomyšlenkářské internacionály v Československu a ve střední Evropě. Současně se však vymezoval jak proti rakouské, tak proti československé (německojazyčné) sociální demokracii, přičemž členem druhé jmenované byl až do roku 1934. V jejích programech z konce dvacátých a počátku třicátých let nenachází dostatečně principiální obhajobu ateismu a demokratického socialismu. Hartwig tak představuje typ mezinárodního levicového intelektuála, který je zároveň představitelem i obětí zostřování politických programů na levici a uzurpování si agendy proletářských svobodomyslných hnutí ve středoevropském kontextu.

Anglicky

The paper deals with the activities of Theodor Hartwig (1872–1958), the first chairman of the International of Proletarian Freethinkers (1924/25– 1930). In the 1900s, Hartwig was active as a member of the movement for secondary school reform in Austria. After 1918 in Czechoslovakia, he became involved as a contributor to the local social democratic and cosmopolitan press in Brno/Brünn and led a local association of German language freethinkers who after 1923 declared themselves as proletarian free thought movement. Between 1925 and 1930, as chairman of the International of Proletarian Freethinkers, based in Vienna, and with many activities in Czechoslovakia, he mediated between Social Democratic and Communist groups within the International, and was intensively active in the developing the programme and public strategies of the socialist freethinkers in Czechoslovakia and Central Europe. At the same time, however, he set himself against both Austrian and Czechoslovak (German language) Social Democracy being a member of the latter until 1934, in whose programmes of the late 1920s and early 1930s he does not find a sufficiently principled advocacy of atheism and democratic socialism. Hartwig thus represents a type of international left-wing intellectual, both representative and victim of the sharpening of political agendas on the left and the usurpation of the agenda of proletarian free thought movements in Central European context.

---

Návaznosti

GA21-06511S, projekt VaV

Název: Dimenze interkulturality v německojazyčné literatuře meziválečné ČSR 1918–1939 na příkladu jejího levicového segmentu Investor: Grantová agentura ČR, Dimenze interkulturality v německojazyčné kultuře meziválečné ČSR 1918–1939 na příkladu jejího levicového segmentu