2022
Subkortiko-kortikální funkční vztahy lidského mozku během kognitivní zátěže
DAMBORSKÁ, Alena; Radek MAREČEK; Martin LAMOŠ; Martina BOČKOVÁ; Barbora DEUTSCHOVÁ et al.Základní údaje
Originální název
Subkortiko-kortikální funkční vztahy lidského mozku během kognitivní zátěže
Autoři
DAMBORSKÁ, Alena ORCID; Radek MAREČEK; Martin LAMOŠ ORCID; Martina BOČKOVÁ; Barbora DEUTSCHOVÁ; Marek BALÁŽ a Ivan REKTOR
Vydání
68. ČESKÝ A SLOVENSKÝ SJEZD KLINICKÉ NEUROFYZIOLOGIE 21. - 22. října 2022, Congress Centre Pardubice, 2022
Další údaje
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Změněno: 10. 1. 2023 11:05, doc. MUDr. Alena Damborská, Ph.D.
Anotace
V originále
Úvod: Intracerebrální studie v minulosti přinesly doklady o zapojení subthalamického jádra (STN) do kognitivních funkcí. Nedávné výsledky naznačují existenci funkční konektivity mezi klidovou aktivitou STN a mozkové kůry. Souvislost kortiko-subkortikálních interakcí s kognitivními funkcemi však zůstává doposud neobjasněna. Jednou z metod umožňujících studovat funkční konektivitu mozku je Phase lag index, jehož výpočet vychází ze vztahu mezi fázemi signálů. Metodika: S cílem posoudit STN-kortikální interakce v kognitivních procesech jsme analyzovali mozkovou aktivitu simultánně snímanou elektrodami ze skalpu a přímo z STN u 12 pacientů s Parkinsonovou chorobou ve stavu on-medikace. Zkoumali jsme mozkovou aktivitu během sluchového oddball úkolu se zdvojenou terčovou reakcí, která vyžaduje intenzivnější zapojení kognitivních funkcí. Hodnotili jsme Phase lag index (PLI) mezi aktivitou mozkové kůry a STN v širokém frekvenčním pásmu od 2 do 200 Hz. S cílem identifikovat elektrofyziologické koreláty kognitivních funkcí jsme PLI počítali na event-related potenciálech (ERP) v intervalu 250 až 1250 ms po podnětu. Výsledky: Rozdíl v PLI mezi terčovou a frekventní variantou úkolu byl pozorován u obou STN. V pásmu alfa a theta dominovalo napříč skalpovými elektrodami větší PLI ve frekventní než terčové variantě odball úkolu. V těchto pásmech ve frontální oblasti dominovala po frekventním podnětu vazba ve směru z kortexu do STN, v okcipitální oblasti byla vazba silnější v opačném směru. V pásmu beta bylo pozorováno větší PLI po terčovém než po frekventním podnětu s převahou směru z STN do kortexu v okcipitální oblasti. Závěr: Naše výsledky naznačují, že v rámci funkční organizace neuronálních sítí lidského mozku se STN zapojuje do kognitivních procesů v obou směrech kortiko-subkortikálních drah, tedy „shora dolů“ i „zdola nahoru“. Studie byla podpořena grantem GAČR 21-25953S a získala podporu od MŠMT ČR v rámci projektu CEITEC 2020 (LQ1601).
Návaznosti
| GA21-25953S, projekt VaV |
| ||
| LQ1601, projekt VaV |
|