C 2022

Die österreichischen Juden als Opfer von religiösem Fanatismus - oder eines machtpolitischen Kalküls? Der Verlauf und die Hintergründe der Wiener Gesera (1420/21)

ELBEL, Petr a Wolfram ZIEGLER

Základní údaje

Originální název

Die österreichischen Juden als Opfer von religiösem Fanatismus - oder eines machtpolitischen Kalküls? Der Verlauf und die Hintergründe der Wiener Gesera (1420/21)

Název česky

Rakouští Židé jako oběti náboženského fanatismu - nebo mocensko-politického kalkulu? Průběh a pozadí Vídeňské gesery (1420/21)

Název anglicky

The Austrian Jews as victims of religious fanaticism - or of a power-political calculation? The course and background of the Viennese Geserah (1420/21)

Autoři

ELBEL, Petr (203 Česká republika, garant, domácí) a Wolfram ZIEGLER (40 Rakousko)

Vydání

první. Klosterneuburg, Gotteskrieger : Der Kampf um den rechten Glauben rund um Wien im 15. Jahrhundert, od s. 71-77, 7 s. 2022

Nakladatel

Edition Stift Klosterneuburg

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Rakousko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/22:00128203

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-903229-39-6

Klíčová slova česky

Vídeňská gesera; židovské pogromy; vévoda Albrecht V. Rakouský; dějiny Židů v Rakousku

Klíčová slova anglicky

Viennese Geserah; Jewish pogroms; Duke Albert V of Austria; History of the Jews in Austria

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 28. 2. 2023 15:58, Mgr. Zuzana Matulíková

Anotace

V originále

Das Kapitel fasst die Geschichte der Wiener Gesera, eines der größten Judenpogrome im mittelalterlichen Mitteleuropa, zusammen. Die Autoren diskutieren vor alle die Frage, ob bzw. inwieweit das Pogrom mit dem Kampf Herzog Albrechts gegen die Hussiten zusammengehängt hat, was vereinzelte Quellen andeuten. Die Autoren vertreten die Meinung, dass die Wiener Gesera nicht durch eine vermeintliche Kooperation Juden mit Hussiten verursacht und begründet wurde, sondern hauptsächlich finanziell motiviert war. Das Geld brauchte Herzog Albrecht einerseits für seine Heirat mit der Königstochter Elisabeth von Luxemburg, andererseits aber für die Finanzierung der Hussitenfeldzüge - was doch eine bestimmte Verbindung zum Hussitenkrieg darstellt.

Česky

Kapitola shrnuje dějiny vídeňské gesery, jednoho z největších židovských pogromů ve středověké střední Evropě. Autoři se zabývají především otázkou, zda a do jaké míry pogrom souvisel s bojem vévody Albrechta proti husitům, což naznačují ojedinělé prameny. Autoři zastávají názor, že vídeňská gesera nebyla vyvolána a zdůvodněna údajnou spoluprací Židů s husity, ale byla motivována především finančně. Vévoda Albrecht potřeboval peníze jednak na sňatek s královskou dcerou Alžbětou Lucemburskou, jednak na financování husitských tažení - což přece jen představuje určitou souvislost s husitskými válkami.