Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@proceedings{2249709,
author = {Mateiciucová, Inna and Wilding, Maximilian and Bubík, Miroslav and Nehyba, Slavomír and Otava, Jiří and Přichystal, Antonín and Hájek, Filip},
booktitle = {27. Kvartér (seminář)},
keywords = {polje; lithics; hydrogeology; petrography; Al-Hajar Mts; Oman;},
language = {cze},
title = {Předběžné výsledky výzkumu krasové deprese Hayl Ajah a počátek horské archeologie v Ománu},
year = {2022}
}
TY - CONF
ID - 2249709
AU - Mateiciucová, Inna - Wilding, Maximilian - Bubík, Miroslav - Nehyba, Slavomír - Otava, Jiří - Přichystal, Antonín - Hájek, Filip
PY - 2022
TI - Předběžné výsledky výzkumu krasové deprese Hayl Ajah a počátek horské archeologie v Ománu
KW - polje
KW - lithics
KW - hydrogeology
KW - petrography
KW - Al-Hajar Mts
KW - Oman;
N2 - Příspěvek prezentuje předběžné výsledky multidisciplinárního výzkumu krasové deprese Hayl Ajah (Sint polje) v pohoří Al-Hajar v severním Ománu. Výzkum zde provádí od roku 2018 Oddělení pravěké archeologie Předního východu, FF Masarykovy univerzity. Cílem výzkumného projektu SIPO (Sint polje project) je ověřit, zda vyšší polohy pohoří Al-Hajar ve vnitrozemí Arabského poloostrova byly vhodné pro osídlení pravěkými populacemi také v období suchých fází, které se několikrát s různou intenzitou opakovaly v průběhu pleistocénu a holocénu. Zajímá nás nakolik zdejší kras vytvářel podmínky pro vznik pravěkých refugií. Náš předpoklad stojí v rozporu s obecně přijímaným paradigmatem, podle kterého se paleolitičtí lovci a sběrači stejně jako pozdější neolitičtí pastevci stahovali v dobách sucha k pobřeží, zatímco vnitrozemí Arabského poloostrova zůstávalo neosídleno. Tento model je obecně přijímán až do doby budování prvních zavlažovacích systémů, které umožnily osídlení vnitrozemí i v dobách aridního klimatu (doba bronzová). Na výzkumných otázkách týkajících se původu sedimentární výplně deprese, krasové morfologie, determinace kamenných surovin štípaných artefaktů, palynologie a mikropaleontologie se spolupodílejí odborníci z Ústavu geologických věd PřF MU v Brně a České geologické služby, pobočky v Brně. Polje Hayl Ajah je rozsáhlá krasová deprese o průměru přes 500 m vyplněná až po okraj eolickými sedimenty. Je umístěna na náhorní krasové plošině nedaleko vesnice Sint ve výšce 1012 m n.m. Krasová plošina je tvořena vrstevnatými triasovými vápenci a dolomity, místy s hojnými schránkami velkých silnostěnných mlžů z čeledi Megalodontiae a je obklopena horami dosahujících výšky přibližně 2000 m n.m. Severovýchodně od lokality ve vzdálenosti ca. 24 km se nachází nejvyšší hora Ománu Jebel Shams (3090 m n.m.). Jemný, nafoukaný a z okolních hor spláchnutý prach tvořící výplň polje je z velké části alochtonního původu. Tyto prachové sedimenty spolu se zetlelými organickými zbytky fungují jako jakási zátka, která je schopna zadržovat vodu a umožňuje růst trávy, keřů a stromů v jinak na skálu obnažené krajině. Stovky kamenných štípaných artefaktů podél okraje polje a také artefakty nalezené in situ zakonzervované ve dvou různých polohách v sedimentu odkazují na lidskou přítomnost v různých obdobích pravěku. Na základě techno-typologické analýzy, pestrosti využitých kamenných surovin a stupně patinace předpokládáme, že tato lokalita byla opakovaně osídlována nejméně od středního paleolitu do pozdního neolitu. Některé artefakty jsme schopni datovat typologicky a metodou OSL do 5. až 4. tisíciletí BC, tedy do středního holocénu. V té době docházelo v níže položených částech Arabského poloostrova k šíření pouští v důsledku zhoršování klimatu, oprávněně proto předpokládáme stěhování pravěkých obyvatel z nížin do těch částí horských krasových oblastí, které dokázaly zadržet vodu. Vedle zasedimentovaných depresí to byla i některá vádí s vývěry krasové vody, kde jsme navíc našli prostorná abri či jeskyni charakteru Pekárny v Moravském krasu. Hypotézu pravěkých refugií podporují i nálezy kamenné industrie, které postrádají na území jižního a JV Arabského poloostrova uspokojivé analogie.
ER -
MATEICIUCOVÁ, Inna, Maximilian WILDING, Miroslav BUBÍK, Slavomír NEHYBA, Jiří OTAVA, Antonín PŘICHYSTAL a Filip HÁJEK. Předběžné výsledky výzkumu krasové deprese Hayl Ajah a počátek horské archeologie v Ománu. In \textit{27. Kvartér (seminář)}. 2022.
|
