Hepatocelulární karcinom - prognostická kritéria individualizované léčby

KYSELA, Petr, Zdeněk KALA, Martin ZATLOUKAL, Martina RAUDENSKÁ a Dagmar BRANČÍKOVÁ. Hepatocelulární karcinom - prognostická kritéria individualizované léčby. Klinicka Onkologie. Praha: Czech Medical Association J.E. Purkyne, 2022, roč. 35, č. 2, s. 100-113. ISSN 0862-495X. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.48095/ccko2022100.

Základní údaje

Originální název

Hepatocelulární karcinom - prognostická kritéria individualizované léčby

Název česky

Hepatocelulární karcinom - prognostická kritéria individualizované léčby

Název anglicky

Hepatocellular carcinoma - prognostic criteria of individualized treatment

Autoři

KYSELA, Petr (203 Česká republika, garant, domácí), Zdeněk KALA (203 Česká republika, domácí), Martin ZATLOUKAL (203 Česká republika, domácí), Martina RAUDENSKÁ (203 Česká republika, domácí) a Dagmar BRANČÍKOVÁ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Klinicka Onkologie, Praha, Czech Medical Association J.E. Purkyne, 2022, 0862-495X

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30204 Oncology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Časopis Klinická onkologie

Kód RIV

RIV/00216224:14110/22:00128287

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

DOI

http://dx.doi.org/10.48095/ccko2022100

Klíčová slova česky

léková rezistence; prediktivní onkologie; hepatoceulární karcinom; bio psie; individualizovaná léčba; cytochrom P450; izoformy

Klíčová slova anglicky

drug resistance; predictive oncology; hepatocellular carcinoma; bio psy; tailored treatment; P-450 cytochrome; isoform

Štítky

rivok

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Východiska: Hepatocelulární karcinom (hepatocellular carcinoma – HCC) je celosvětově šestý nejčastější solidní nádor u dospělých a třetí nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný novotvar s narůstající incidencí. Potenciálně kurativní chirurgická léčba je zatížena vysokou rekurencí. Paliativní postupy pak mají společnou nízkou účinnost. S rozšiřujícím se spektrem léčebných postupů je důležité identifi kovat prediktivní faktory určující jejich efektivitu. Článek ilustruje současný stav dia gnostiky a léčby hepatocelulárního karcinomu s možnými dopady prediktivní onkologie do budoucnosti. Materiál a metodika: Byl proveden rozbor dostupné literatury ve vztahu k etiologii, epidemiologii, dia gnostice a individualizované léčbě hepatocelulárního karcinomu spolu s analýzou vlastního souboru 22 pacientů operovaných pro HCC ve FN Brno v letech 2017–2020, vč. vyšetření exprese izoforem cytochromu P450. Výsledky: V centru diagnosticko-terapeutického algoritmu stojí screening transabdominální ultrasonografi í u rizikové populace defi nované cirhózou. Dia gnostika je postavena na zobrazovacích metodách bez požadavku bio psie. Jen ně kte ré parametry nádoru jako počet a velikost ložisek a hladinu alfa-fetoproteinu (AFP) lze získat bez ní. U pacientů s pokročilým onemocněním v dobrém klinickém stavu lze k prodloužení kvalitního života využít molekulárně cílenou léčbu. Zvýšená exprese MET a AXL je negativní prognostický faktor především ve vztahu k léčbě protilátkami proti vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru (anti-VEGF léčba). Vysoký AFP je prediktorem dobré účinnosti regorafenibu, ale časného relapsu po chirurgické léčbě. Na vlastním souboru pacientů jsme prokázali souvislost exprese izoforem cytochromu P450 v nádorové tkáni se stupněm dediferenciace nádoru, který souvisí s velikostí a počtem ložisek. U malých molekul v léčbě HCC (typicky tyrozinkinázové inhibitory) by měla být tato léčba tím účinnější, čím je nádor méně diferencovaný. Závěr: Podíl hepatocelulárního karcinomu na morbiditě a mortalitě nádorových onemocnění narůstá. Lze dobře defi novat rizikovou populaci i jednoduchou screeningovou metodu. Léčba na základě stagingového systému Barcelona Clinic Liver Cancer (BCLC) dává nejlepší léčebné výsledky. V tomto systému ale nejsou zahrnuty sérové a tkáňové prediktivní parametry. Dokud nebude možné získat tyto informace ze séra, bude nejspíše nutné obměnit dia gnostické schéma ve smyslu nutnosti bio psie co možná nejméně invazivním způsobem, ale v nezbytných případech i chirurgicky alespoň u stadií B a C dle BCLC. Tím se otevírají možnosti pro tekuté bio psie, při kterých bude možné využít ně kte ré ze specifi ckých mi-RNA.

Anglicky

Background: Though the sixth most frequent malignancy, hepatocellular carcinoma (HCC) is the third most common cause of death amongst solid tumours. Only surgery in the early stages may provide the cure; however, HCC still has a high recurrence rate. Non-surgical treatment lacks comparable effi cacy. It was not sooner than in 2017 that the therapy galore started to extend. Thus prognostic factors driving the therapy have been gaining importance. Material and methods: All relevant literature was checked for aetiology, epidemiology, dia gnostic means, and individualised treatment of HCC. Cytochrome P-450 expression data from 22 patients operated in the University Hospital Brno in the period 2017–2020 were included. Results: Screening the population at risk (presence of cirrhosis) with the transabdominal ultrasound lies at the centre of the dia gnostic algorithm. Making the dia gnosis does not require a bio psy in most cases. Only a few parameters are thus known before the treatment – a size and number of lesions, and AFP level. These drive the indication to surgery. Relapses after surgery and response to palliative treatment depend on the expression of MET and AXL that directly aff ect anti-VEGF therapy. High AFP predicts a good response to regorafenib but early relapse after surgery. The pattern of P450 expression was found linked with tumour diff erentiation. The diff erentiation correlates with the size and number of lesions. We also found a link between the P450 expression and some mi-RNAs possibly detectable using liquid bio psy techniques. Conclusion: The share of deaths from HCC overweighs its incidence. The risk population to screen is well-defi ned (cirrhosis). The BCLC staging system probably gives the best complication/effi cacy results. This system does not require any bio psy and does not comprise all predictive factors important in the expanding targeted molecular therapy. According to our results, small molecules to treat HCC should work better in poorly diff erentiated tumours. Surgery is more eff ective in those well-diff erentiated. It isn‘t easy to get all relevant information before therapy. Some factors need macrobio psy (surgical). The pretreatment workup will probably require a mandatory bio psy in BCLC B and C stages to get the information. This opens up a way for the liquid bio psy that could use some specifi c mi RNAs.