2022
Slizniční pemfigoid – naše zkušenosti
JANÍČKOVÁ, Lucia; Hana JEDLIČKOVÁ; Dominika IVANIŠOVÁ; Lenka MICHALCOVÁ; Iva SLANINOVÁ et al.Základní údaje
Originální název
Slizniční pemfigoid – naše zkušenosti
Název česky
Slizniční pemfigoid – naše zkušenosti
Autoři
Vydání
17. kongres českých a slovenských dermatovenerologů, 2022
Další údaje
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30216 Dermatology and venereal diseases
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
slizniční pemfigoid, autoimunitní bulózní onemocnění, onemocnění sliznic, laminin 332, Western blot
Klíčová slova anglicky
mucous membrane pemphigoid, autoimmune bullous disease, mucosal disease, laminin 332, Western blot
Změněno: 31. 1. 2023 16:07, MUDr. Lucia Vojtěchová
V originále
Slizniční pemfigoid je vzácné autoimunitní bulózní onemocnění s incidencí 1 pacient na milion obyvatel za rok a s počátkem kolem 60 let věku. Klinicky jsou postiženy erozemi s následným jizvením především sliznice dutiny ústní, nosu, očí a genitálu. Závažným typem postihujícím spojivku je oční pemfigoid. Vzhledem k vzácnosti onemocnění, malé citlivosti standartních vyšetření (histologie, imunofluorescenční vyšetření tkáně a séra) a nedostupnosti serologického vyšetření proti lamininu 332 a alfa6 beta4 integrinu (ELISA jen u BP antigenů) nelze u řady případů jednoznačně stanovit diagnózu. Zpracovali jsme soubor 58 pacientů s bulózní erozivní dermatózou s podezřením na slizniční pemfigoid léčených za posledních 10 let na naší klinice. Diagnóza byla stanovena na základě klinického, imunofluorescenčního a histologického vyšetření. V souboru je zařazeno 48 žen a 10 mužů. Průměrný věk v době stanovení diagnózy byl 64,3 let. Histologie byla pozitivní u 24 pacientů, přímá imunofluorescence u 26 pacientů a nepřímá imunofluorescence u 27 pacientů. ELISA na BP Ag byla pozitivní u 11 pacientů. Pomocí Western blotu bylo testováno 24 sér z tohto souboru pacientů na detekci protilátek proti lamininu 332. Bylo detekováno několik proteinových bandů, a to u 12 sér byl detekován band kolem 100-120 kDa, u 1 séra band kolem 140 kDa, u 15 sér band kolem 60 kDa. Tuto databázi jsme vytvořily s cílem komplexního přehledu o pacientech se slizničním pemfigoidem a jejich důsledné dispenzarizace na kožní klinice. Diagnostika se u nás dosud kvůli nízké citlivosti dostupných vyšetření opírá zejména o klinický obraz. U pacientů pozorujeme i přes zavedenou terapii změnu aktivity onemocnění a střídaní období stabilizace s progresí.
Česky
Slizniční pemfigoid je vzácné autoimunitní bulózní onemocnění s incidencí 1 pacient na milion obyvatel za rok a s počátkem kolem 60 let věku. Klinicky jsou postiženy erozemi s následným jizvením především sliznice dutiny ústní, nosu, očí a genitálu. Závažným typem postihujícím spojivku je oční pemfigoid. Vzhledem k vzácnosti onemocnění, malé citlivosti standartních vyšetření (histologie, imunofluorescenční vyšetření tkáně a séra) a nedostupnosti serologického vyšetření proti lamininu 332 a alfa6 beta4 integrinu (ELISA jen u BP antigenů) nelze u řady případů jednoznačně stanovit diagnózu. Zpracovali jsme soubor 58 pacientů s bulózní erozivní dermatózou s podezřením na slizniční pemfigoid léčených za posledních 10 let na naší klinice. Diagnóza byla stanovena na základě klinického, imunofluorescenčního a histologického vyšetření. V souboru je zařazeno 48 žen a 10 mužů. Průměrný věk v době stanovení diagnózy byl 64,3 let. Histologie byla pozitivní u 24 pacientů, přímá imunofluorescence u 26 pacientů a nepřímá imunofluorescence u 27 pacientů. ELISA na BP Ag byla pozitivní u 11 pacientů. Pomocí Western blotu bylo testováno 24 sér z tohto souboru pacientů na detekci protilátek proti lamininu 332. Bylo detekováno několik proteinových bandů, a to u 12 sér byl detekován band kolem 100-120 kDa, u 1 séra band kolem 140 kDa, u 15 sér band kolem 60 kDa. Tuto databázi jsme vytvořily s cílem komplexního přehledu o pacientech se slizničním pemfigoidem a jejich důsledné dispenzarizace na kožní klinice. Diagnostika se u nás dosud kvůli nízké citlivosti dostupných vyšetření opírá zejména o klinický obraz. U pacientů pozorujeme i přes zavedenou terapii změnu aktivity onemocnění a střídaní období stabilizace s progresí.