Klimatická litigace – důsledky pro soukromý sektor

ŠVEC, Martin. Klimatická litigace – důsledky pro soukromý sektor. In Právnický podzim 2022. 2022.

Základní údaje

• Originální název: Klimatická litigace – důsledky pro soukromý sektor
• Název česky: Klimatická litigace – důsledky pro soukromý sektor
• Autoři: ŠVEC, Martin.
• Vydání: Právnický podzim 2022, 2022.

Další údaje

• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Klíčová slova česky: klimatická žaloba; energetika; greenwashing; klimatické právo; Pařížská dohoda, UNFCCC; lidská práva
• Klíčová slova anglicky: climate litigation; energy; greenwashing; climate law; Paris Agreement; UNFCCC; Human Rights
• Štítky: CO2, energetika, greenwashing, klimatická žaloba, Pařížská dohoda, shell, UNFCCC, Urgenda

Anotace

Cílem první části přednášky je seznámit účastníky konference se základními principy klimatického práva, zejména potom s mezinárodněprávními závazky plynoucími z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které byly následně specifikovány prostřednictvím Kjótského protokolu či Pařížské dohody. V reakci na neuspokojivé tempo snižování emisí skleníkových plynů se můžeme stále častěji setkat s tzv. klimatickou litigací, v důsledku čehož jsou státy konfrontovány s tím, že nekonají dost v oblasti snižování emisí skleníkových plynů tak, aby dostály svým klimatickým závazkům. V druhé části přednášky autor popisuje nedávná rozhodnutí, zejména věci Urgenda Foundation v. State of the Netherlands či rozhodnutí Městského soudu v Praze v případě první české klimatické žaloby. Klimatické litigaci ovšem nečelí pouze státy. Rok 2021 byl dle London School of Economics rekordní v počtu případů klimatické litigace vůči soukromým společnostem. Z 193 zaznamenaných zahájených sporů byly v 38 případech žalovány soukromé společnosti. Třetí část přednášky popisuje trendy v případě klimatické litigace vůči soukromým společnostem. Žalobci nejčastěji poukazují na podíl soukromých společností na změně klimatu (např. Saúl Luciano Lliuya v. RWE), nedostatečnou aktivitu soukromých společností v boji proti změně klimatu (Milieudefensie et al v Royal Dutch Shell) a greenwashing (Fossielvrij NL - supported by ClientEarth and Reclame.NL vs. KLM Air France). Autor následně analyzuje právní úskalí spojená s jednotlivými druhy klimatické litigace.