2022
Ignác Ullmann, August Prokop a „chrámy těla“ : Tělocvična mezi zadáním, funkcí a uměleckou úlohou
GALETA, JanZákladní údaje
Originální název
Ignác Ullmann, August Prokop a „chrámy těla“ : Tělocvična mezi zadáním, funkcí a uměleckou úlohou
Název anglicky
Ignác Ullmann, August Prokop and „Temples of the Body“ : Gymnasiums Between Assignment, Function and Artistic Task
Autoři
Vydání
1. vyd. Brno, Zadání, umělecká úloha a funkce v architektuře a ve výtvarném umění, od s. 269-288, 20 s. 2022
Nakladatel
B&P Publishing
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60401 Arts, Art history
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/22:00128795
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-7485-266-4
Klíčová slova česky
Ignác Ullmann; August Prokop; architektura; tělocvična; sokol; sokolovna; Turnhalle; Turnverein
Klíčová slova anglicky
Ignác Ullmann; August Prokop; Architecture; Sokol; Sokol hall; Turnhalle; Turnverein
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 23. 3. 2023 15:44, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil, Ph.D.
V originále
V souladu s tématem celé knihy a jí předcházejícího workshopu byly v centru mého zájmu dvě stavby – první Sokolovna vůbec, vystavěná v letech 1863–1864 v Praze podle plánů Ignáce Ullmanna, a (zřejmě) první turnerská tělocvična na Moravě, postavená podle návrhu Augusta Prokopa v Brně v letech 1867–1868. Na tyto objekty jsem se pokusil nahlédnout skrze otázky zadání, funkce a umělecké úlohy, jak o nich uvažovali například Michael Baxandall a Jiří Kroupa. Pominul jsem některé faktory, které byly pro výsledné řešení úlohy rovněž zásadní a formativní – například otázku parcely a její velikosti a polohy, a tím i možnosti orientace stavby, hledisko užitých materiálů, faktor finančních nákladů na stavbu atd. Soustředil jsem se naopak na intence stavebníků a architektů. Díky osobním vzpomínkám lze u sokolovny dobře sledovat jaký vliv na podobu stavby měl její objednavatel Jindřich Fügner, u brněnské turnhalle se zase dá dobře sledovat, jak se její architekt inspiroval svými učiteli (Friedrich von Schmidt, Gustav L. Martens) i soudobou produkcí tělocvičen v německých zemích. Pominout nelze ani paralely s tanečními sály té doby.
Anglicky
Following the theme of the book and the preceding workshop, the text focuses on two buildings—the first ever Sokol gymnasium, built in Prague in 1863—1864 according to the plans of Ignác Ullmann, and (probably) the first Turner gymnasium in Moravia, built according to the design of August Prokop in Brno in 1867—1868. The buildings are considered through questions of assignment, function and artistic task, as contemplated, for example, by Michael Baxandall and Jiří Kroupa. Some factors, which were also crucial and formative for the final solution of the assignment, have been omitted—for example, the plot size, its location and thus the possibilities of the building’s orientation, the materials used, the factor of the financial cost of construction, etc. The paper focuses instead on the intentions of the builders and architects. Thanks to personal memoirs, it is possible to observe what kind of influence the patron of the Sokol gymnasium, Jindřich Fügner, had on the building’s design. In the case of the Brno turnhalle, it is possible to examine the architect’s inspiration in his teachers (Friedrich von Schmidt, Gustav L. Martens) and the contemporary construction of gymnasiums in the German states. Finally, it is also necessary to consider the parallels with ballrooms of the time.
Návaznosti
| MUNI/A/1499/2021, interní kód MU |
|