2023
The Chapter House and the Cloister of the Mendicant Monastery in the Context of Medieval and Early Modern Town
KUDLÍKOVÁ, MartinaZákladní údaje
Originální název
The Chapter House and the Cloister of the Mendicant Monastery in the Context of Medieval and Early Modern Town
Název česky
Kapitulní síň a křížová chodba mendikantského kláštera v kontextu středověkého a raně novověkého města
Autoři
Vydání
Cloister and Town: Religious Reform and Laity, Fifteenth and Early Sixteenth Century, 2023
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
klášter; město; středověk; raný novověk; České země; mendikanté; kapitulní síň; křížová chodba; architektura; malby; pohřby; reprezentace
Klíčová slova anglicky
Monastery; Town; Medieval; Early Modern period; Czech lands; Mendicants; Chapter houses; Cloister; Architecture; Painting; Funerals; Representation
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 13. 3. 2023 11:46, Mgr. Martina Kudlíková
V originále
Already in the thirteenth and fourteenth centuries, the Minorite and Dominican orders (or the Poor Clares and Dominican women) played an important role in town building in terms of religion and social ties, as well as the architectural layout and urban development. The Franciscan Order became important in the urban environment from the late fifteenth and in the sixteenth century, contributing with other monasteries to shaping the changing urban religiosity. This article aims to suggest the perspectives of studying the relationship between Mendicant monasteries and the urban environment, for which the monasteries of the Mendicant orders (whether their male or female establishments) are typical. The area of interest, however, is not the monastic church but the chapter house and the cloister. Despite the assumed rules of the enclosure, we can register the presence of the lay public in these spaces too, and thus we can study a partial interconnection between the "outer" secular and the "inner" sacred monastic world. The interdisciplinary approach, based on a combination of the research results by historians, art historians, archaeologists and anthropologists, helps to better understand the conditions under which this interconnection could take place. Urban "artistic" and memorial presentations in the monastic context can be traced together with activities that were organised in the cloister (e.g. funerals, religious processions), as well as and in the chapter house, which was also used for other types of laity gatherings (e.g. a court or guild chapel). The monasteries in the Czech Republic, including Brno, Český Krumlov and Jindřichův Hradec, are given as examples. This article also focuses on whether (or to what extent) it is possible to trace the changing religiosity of the fifteenth and sixteenth centuries in cloisters and chapter houses, both in a more general sense (e.g. the preference of donors in favour of the Franciscans over the Minorites) and in terms of visual (stylistic) manifestation.
Česky
Už ve 13. a 14. století hráli minorité a dominikáni (příp. klarisky a dominikánky) důležitou roli ve formování města v rámci náboženství, sociálních vazeb, ale i samotného urbanistického uspořádání a vývoje městského celku. Koncem 15. a v 16. století hrají významnou roli v městském prostředí také františkáni podílející se s dalšími městskými kláštery na formování měnící se městské religiozity. Předkládaný příspěvek si klade za cíl naznačit možnosti studia propojení mendikantských klášterů s městským prostředím, pro které jsou kláštery žebravých řádů, ať už jejich mužských či ženských odnoží, typické. Předmětem zájmu však není klášterní kostel, ale prostory kapitulní síně a křížové chodby. I zde totiž můžeme, navzdory předpokládané klauzuře, sledovat přítomnost laické veřejnosti a částečné provázání mezi „vnějším“ světským a „vnitřním“ monastickým světem. Interdisciplinární mozaiku napomáhající k zodpovězení otázky, za jakých podmínek k tomuto propojení docházelo, tvoří dle dochování pramenů a stavu poznání, spojení výsledků bádání historiků, historiků umění, archeologů i antropologů. Městské „umělecké“ a memoriální prezentace v monastickém kontextu lze vysledovat ve spojení s aktivitami probíhajících v křížové chodbě, jako např. pohřby, náboženská procesí, a v kapitulní síni, která bývala využívána také jako místo soudů, cechovní kaple i pro jiný typ shromáždění laiků. Prezentovanými příklady jsou kláštery v Českých zemích, mimo jiné Brno, Český Krumlov či Jindřichův Hradec. Příspěvek si také pokládá otázku, zda, případně do jaké míry je možné i v pojednávaném prostoru křížové chodby a kapitulní síně vysledovat měnící se religiozitu 15. a 16. století, a to v obecnější rovině (např. preference donátorů ve prospěch františkánů oproti minoritům), tak i v rámci vizuální (stylové) manifestace.
Návaznosti
| MUNI/A/1306/2022, interní kód MU |
|