ČERNÁK, Mirko, Richard KRUMPOLEC, Dušan KOVÁČIK, Slavomír SIHELNÍK, Jakub KELAR, Leila ZAHEDI, Pedram GHOURCHI BEIGI, Evžen RAINER a Miroslav RAINER. Zařízení pro úpravu adhezních vlastností polymerních fólií a desek, zejména určených k výrobě vrstveného bezpečnostního skla. 2022.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Zařízení pro úpravu adhezních vlastností polymerních fólií a desek, zejména určených k výrobě vrstveného bezpečnostního skla
Název anglicky Device for modification of adhesion properties of polymer foils and boards especially intended for the production of laminated safety glass
Autoři ČERNÁK, Mirko (703 Slovensko, domácí), Richard KRUMPOLEC (703 Slovensko, domácí), Dušan KOVÁČIK (703 Slovensko, domácí), Slavomír SIHELNÍK (703 Slovensko, domácí), Jakub KELAR (203 Česká republika, domácí), Leila ZAHEDI (364 Írán, domácí), Pedram GHOURCHI BEIGI (364 Írán, domácí), Evžen RAINER (garant) a Miroslav RAINER.
Vydání 2022.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Výsledky s právní ochranou
Obor 20301 Mechanical engineering
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW Spis na stránke UPV
Kód RIV RIV/00216224:14310/22:00129606
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova anglicky surface modification; atmospheric plasma; ionoplast; large area treatment; DCSBD
Změnil Změnil: RNDr. Richard Krumpolec, PhD., učo 235947. Změněno: 27. 3. 2023 11:00.
Anotace
Užitný vzor řeší technický problém velkoplošné (plazmové) úpravy fólií a desek z ionoplastu s dostatečnou plošnou homogenitou včetně požadované úpravy okrajů pro výrobu vrstveného skla. Potřeba povrchové úpravy polymerů je všeobecně známá. Metody využívající např. úpravu plamenem mají nedostatečnou účinnost, vedou k velké plošné nehomogenitě modifikovaného povrchu a k destrukci povrchu, resp. samotného materiálu. Mezi alternativní metody patří použití atmosférického plazmatu generovaného ve vzduchu, které umožňují dostatečné zlepšení adhezních vlastností s požadovanou uniformitou povrchu. Tzv. průmyslová korona se po desetiletí používá pro úpravu tenkých fólií s tloušťkou max. 0.5 mm. Tato technologie ale neumožňuje plazmovou modifikaci tlustších materiálů (např. mezivrstvy ionoplastu tloušťky > 1 mm) z důvodu neekonomických nároků na stavbu generátorů elektrického napájení, které by umožnily generovat stabilní elektrické plazma ve větší mezeře mezi elektrodami průmyslové koróny. Pro velkoplošné povrchové úpravy materiálů jsou proto vhodnější plazmové systémy pracující na principu povrchových dielektrických bariérových výbojů. Tyto tzv. povrchové výboje generují tenké plazma na větší ploše, a tím jsou vhodné pro plazmovou modifikaci materiálů v přímém kontaktu s jejich povrchem. V případě neporézních materiálů je pro dostatečnou účinnost potřeba zabezpečit přesně definovanou vzdálenost povrchu od plazmatu. Užitný vzor řeší problematiku přesného vedení plazmových jednotek generujících plazma na limitované ploše. Pro úpravu velikých ploch je možné jednotlivé plazmové jednotky spojovat, a tím škálovat pro úpravu velikých ploch, resp. v požadované šířce pro úpravu celého materiálu. Technické řešení není limitováno pro povrchovou úpravu mezivrstev ionoplastu. Řešení UV najde uplatnění v průmyslu v různých oblastech, které vyžadují úpravu velkoplošných materiálů typu velkoplošné desky a tlustší fólie z různých neporézních materiálů.
Anotace anglicky
The utility model solves the technical problem of large-area (plasma) treatment of ionoplast interlayers with sufficient surface homogeneity, including the required edge treatment, for the production of laminated glass. The necessity of surface treatment of polymers is widely known. However, conventional methods using e.g., flame treatment, are not effective enough and often result in large area inhomogeneities and local destruction of modified surface and even bulk material. An alternative method may be the application of atmospheric ambient air plasma, which allows sufficient improvement of adhesion properties of treated material with the required surface uniformity. The so-called industrial corona has been used for decades to treat thin polymer films of thickness, not more than 0.5 mm. However, this technology does not allow plasma modification of thicker materials (e.g., interlayers thicker than 1 mm) due to uneconomical requirements for power generators, which would enable the generation of a stable electrical plasma in industrial corona devices with larger electrode gaps. On the other hand, surface dielectric barrier discharges are capable of generation of thin plasma layer over a larger area and, thus are more suitable for large-area surface modification of materials. In the case of treatment of non-porous materials, direct contact of generated plasma with the treated surface is required for effective surface modification, and thus precisely adjusted distance between the treated surface and surface of plasma unit is required. This utility model solves the problem of precise guidance of one or more plasma units generating a plasma of a limited area for plasma treatment over large areas. The presented technical solution is not limited to the surface treatment of the ionoplast interlayers. This utility model may be utilized in various areas of the industry for surface modification of large-area sheets and thicker foils made of various non-porous materials.
Návaznosti
FW03010109, projekt VaVNázev: Zvýšení efektivity výroby a zlepšení bezpečnostních vlastností skel laminovaných ionoplastovou folií určených pro použití ve stavebnictví
Investor: Technologická agentura ČR, Zvýšení efektivity výroby a zlepšení bezpečnostních vlastností skel laminovaných ionoplastovou fólií určených pro použití ve stavebnictví, Podprogram 1 "Technologičtí lídři"
VytisknoutZobrazeno: 30. 5. 2024 02:46