Poválečný život a kolektivizace moravského venkova pohledem aktérů – malozemědělců

VÁLKA, Miroslav. Poválečný život a kolektivizace moravského venkova pohledem aktérů – malozemědělců. Narodopisna Revue. Czechia: The National Institute of Folk Culture, 2022, roč. 32, č. 3, s. 192-205. ISSN 0862-8351.

Základní údaje

Originální název

Poválečný život a kolektivizace moravského venkova pohledem aktérů – malozemědělců

Název anglicky

Post-War Life and Collectivisation of the Moravian Countryside through the Eyes of Actors – Small Farmers

Autoři

VÁLKA, Miroslav

Vydání

Narodopisna Revue, Czechia, The National Institute of Folk Culture, 2022, 0862-8351

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50404 Antropology, ethnology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/22:00128933

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

EID Scopus

2-s2.0-85140732178

Klíčová slova česky

Kolektivizace; malozemědělci; 50. léta 20. století; Závist (okr. Blansko)

Klíčová slova anglicky

Czech countryside; collectivisation of Czech countryside; small farmers; 1950s; Závist (District of Blansko)

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

V druhé polovině 20. století prožil český venkov dvě vývojové diskontinuity. První souvisela s kolektivizací provedenou po r. 1948, druhá vedla naopak po r. 1989 k likvidaci jednotných zemědělských družstev a ke vzniku zemědělských družstev vlastníků nebo různě velkých agropodniků. Kolektivizace vesnice zásadním způsobem změnila život na vesnici, nejdříve ve sféře ekonomicko-výrobní, ale zasáhla i do sociální struktury vesnice a do sféry kulturní. Probíhala podle osvědčeného schématu: intenzivní agitací, nátlakem, zastrašováním, likvidací velkých selských statků (tzv. kulaci), ale i konfiskací moderní zemědělské techniky, jako traktorů. Netýkala se jen středních rolníků, sedláků, ale také malozemědělců, z nichž ti „pokrokoví“ často stáli u zrodu místního JZD. Jaké bylo hospodářské zázemí malozemědělce, jeho každodenní život a okolnosti, které ovlivňovaly jeho vstupu do jednotného zemědělského družstva dokumentuje na rodině O. Sedláčka z obce Závist (okr. Blansko).

Anglicky

In the second half of the 20th century, the Czech countryside experienced two discontinuities in its development. The first one related to the collectivisation after 1948, while the other one led to the liquidation of unified agricultural cooperatives and the formation of owners’ agricultural cooperatives and agricultural enterprises of various sizes. The collectivisation of the village fundamentally changed village life, first in the economic and productive sphere, but it also interfered with the social structure of the village and the cultural sphere. It followed a well-established pattern: intensive agitation, coercion, intimidation, liquidation of large farms, but also confiscation of modern agricultural equipment (e.g. tractors). It did not only affect medium-sized peasants, and farmers, but also small farmers, the ‘progressive’ ones among whom were often at the origin of the local unified agricultural cooperative. The study uses the example of a family from the village of Závist (District of Blansko) to document the economic backg