2013
Existuje v Japonsku náboženství? Kategorie náboženství a postmoderní kritika v sociálních vědách
HAVLÍČEK, JakubZákladní údaje
Originální název
Existuje v Japonsku náboženství? Kategorie náboženství a postmoderní kritika v sociálních vědách
Název česky
Is There any Religion in Japan? The Category of Religion and Postmodern Critique in Social Sciences
Název anglicky
Existuje v Japonsku náboženství? Kategorie náboženství a postmoderní kritika v sociálních vědách
Autoři
Vydání
Religio: Revue pro religionistiku, Czech Association for the Study of Religions, 2013, 1210-3640
Další údaje
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
EID Scopus
2-s2.0-84902120206
Klíčová slova česky
epistemologie, postmodernismus a sociální vědy, postkoloniální kritika vědy, náboženství, náboženství v Japonsku, religionistika, šúkjó, vědecké studium náboženství, sociální konstruktivismus
Klíčová slova anglicky
epistemology, postmodernism and social sciences, postcolonial criticism of science, religion, religion in Japan, religionistika, shukyo, scientific study of religion, social constructivism
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 13. 6. 2023 13:43, Bc. Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D.
V originále
Tento článek se zabývá problematikou používání pojmů a kategorií ve společenských vědách se zvláštním zaměřením na pojem "náboženství". Tento pojem kriticky analyzovala řada autorů, například Timothy Fitzgerald, Russell T. McCutcheon a Daniel Dubuisson. Kategorie náboženství je svými kritiky považována za neobjektivní a manipulativní sociokulturní konstrukt, který má svůj původ ve specifickém sociálním a kulturním prostředí západních (euroamerických, na křesťanství založených) společností. Kritika pojmu náboženství jako sociokulturně konstruovaného konceptu však nutně neznamená, že by se od něj samotného mělo upustit nebo že nemá praktické využití pro popis a analýzu nezápadních sociálních a kulturních jevů. Toto tvrzení dokládáme příklady z japonského kontextu. Pojem náboženství (shūkyō) nelze jednoduše prohlásit za západní import do Japonska; má starší kořeny v japonské historii. Rozsah a obsah tohoto pojmu, stejně jako jeho místo v širší pojmové síti, se jistě proměnily v procesu kulturní výměny s různými euroamerickými prostředími, to však neznamená, že tento pojem je pouhým nástrojem koloniálních mocností, ani to nevylučuje jeho analytickou užitečnost.
Česky
Tento článek se zabývá problematikou používání pojmů a kategorií ve společenských vědách se zvláštním zaměřením na pojem "náboženství". Tento pojem kriticky analyzovala řada autorů, například Timothy Fitzgerald, Russell T. McCutcheon a Daniel Dubuisson. Kategorie náboženství je svými kritiky považována za neobjektivní a manipulativní sociokulturní konstrukt, který má svůj původ ve specifickém sociálním a kulturním prostředí západních (euroamerických, na křesťanství založených) společností. Kritika pojmu náboženství jako sociokulturně konstruovaného konceptu však nutně neznamená, že by se od něj samotného mělo upustit nebo že nemá praktické využití pro popis a analýzu nezápadních sociálních a kulturních jevů. Toto tvrzení dokládáme příklady z japonského kontextu. Pojem náboženství (shūkyō) nelze jednoduše prohlásit za západní import do Japonska; má starší kořeny v japonské historii. Rozsah a obsah tohoto pojmu, stejně jako jeho místo v širší pojmové síti, se jistě proměnily v procesu kulturní výměny s různými euroamerickými prostředími, to však neznamená, že tento pojem je pouhým nástrojem koloniálních mocností, ani to nevylučuje jeho analytickou užitečnost.