Intangible Cultural Heritage in the discourse of social correction

PAVLICOVÁ, Martina a Lucie UHLÍKOVÁ. Intangible Cultural Heritage in the discourse of social correction. In SIEF2023:Living Uncertainty. 2023.

Základní údaje

Originální název

Intangible Cultural Heritage in the discourse of social correction

Název česky

Nehmotné kulturní dědictví v diskurzu společenské korektnosti

Autoři

PAVLICOVÁ, Martina a Lucie UHLÍKOVÁ

Vydání

SIEF2023:Living Uncertainty, 2023

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

50404 Antropology, ethnology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

nemateriální kulturní dědictví; etnologie; hodnocení; zápis

Klíčová slova anglicky

Intangible Cultural Heritage; Ethnology; Assessment; Enrollment

---

Anotace

V originále

In the 1990s, when it became apparent that the interconnectedness of the world, with the help of modern technology, was leading to the growth of global culture, but also to the strengthening of local cultural expressions, the platform of intangible cultural heritage entered the wider international consciousness. It has been developing at UNESCO with varying degrees of intensity since the 1960s and has gained a firm institutional basis, especially with the adoption of the Convention for the Safeguarding of the Intangible Cultural Heritage (2003). The interpretation of the concept of intangible cultural heritage has not been entirely uniform from the outset due to the different socio-cultural developments in different countries. In the end, this has tended to support the idea of preserving the diversity of the world's cultures and their equal status. However, the emphasis on human rights, ethics and human freedom, which is strongly asserted in liberal societies, is beginning to affect with (varying) intensity the concept of intangible cultural heritage, which in many countries, including the Czech Republic, has grown in close connection with the idea of preserving elements of folk tradition. This raises the topical question of how to deal with cultural goods that may appear problematic due to the discourse of social correctness. Is there a line that cannot be crossed with regard to the preservation of cultural heritage as an ancestral legacy? And who is actually the arbiter of controversial moments related to changing social moods and determining new interpretations of the past?

Česky

V 90. letech, kdy se ukázalo, že propojenost světa za pomoci moderních technologií vede k růstu globální kultury, ale také k posilování lokálních kulturních projevů, vstoupila platforma nehmotného kulturního dědictví do širšího mezinárodní vědomí. V UNESCO se rozvíjí s různou intenzitou od 60. let 20. století a pevný institucionální základ získal zejména přijetím Úmluvy o ochraně nehmotného kulturního dědictví (2003). Výklad pojmu nehmotné kulturní dědictví nebyl od počátku zcela jednotný z důvodu odlišného sociokulturního vývoje v různých zemích. To nakonec spíše podpořilo myšlenku zachování rozmanitosti světových kultur a jejich rovného postavení. Důraz na lidská práva, etiku a lidskou svobodu, který se v liberálních společnostech výrazně prosazuje, však začíná s (různou) intenzitou ovlivňovat koncept nehmotného kulturního dědictví, který v mnoha zemích včetně České republiky, se rozrůstalo úzké spojení s myšlenkou zachování prvků lidové tradice. To vyvolává aktuální otázku, jak nakládat s kulturními statky, které se mohou jevit jako problematické kvůli diskurzu společenské korektnosti. Existuje nějaká hranice, kterou nelze s ohledem na zachování kulturního dědictví jako dědictví předků překročit? A kdo je vlastně arbitrem kontroverzních momentů souvisejících se změnou společenských nálad a určováním nových interpretací minulosti?

---

Návaznosti

MUNI/A/1380/2022, interní kód MU

Název: Living Uncertainty Investor: Masarykova univerzita, Living Uncertainty