a 2023

Naše zkušenosti se značením subpleurálních plicních ložisek směsí Patentní modře a jodové kontrastní látky pod CT navigovanou kontrolou s následnou videotorakoskopickou (VTS) klínovitou resekcí. Retrospektivní studie. Pohled hrudního chirurga.

CHOVANEC, Zdeněk, Alena BERKOVÁ, Vladimír ČERVEŇÁK, Lenka SOUČKOVÁ, Igor PENKA et. al.

Základní údaje

Originální název

Naše zkušenosti se značením subpleurálních plicních ložisek směsí Patentní modře a jodové kontrastní látky pod CT navigovanou kontrolou s následnou videotorakoskopickou (VTS) klínovitou resekcí. Retrospektivní studie. Pohled hrudního chirurga.

Název česky

Naše zkušenosti se značením subpleurálních plicních ložisek směsí Patentní modře a jodové kontrastní látky pod CT navigovanou kontrolou s následnou videotorakoskopickou (VTS) klínovitou resekcí. Retrospektivní studie. Pohled hrudního chirurga.

Název anglicky

Our experience with labeling of subpleural lung nodules by a mixture of Patent blue and iodine contrast fluid under CT-guided control with subsequent videothoracoscopic (VTS) wedge resection. A retrospective study. View of a thoracic surgeon.

Vydání

BOD - Brněnské onkologické dny 2023, 2023

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30204 Oncology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISSN

Klíčová slova česky

subpleurální ložiska, VATS, značení, patentní modř

Klíčová slova anglicky

subpleural nodules, VATS, CT guidet, patent blue
Změněno: 7. 11. 2023 11:34, MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.

Anotace

V originále

Východisko Subpleurálně uložená ložiska v plicním parenchymu nejsou perioperačně chirurgem viditelná. Jejich detekce je nejčastěji prováděna pomocí šetrné palpace, která může být v některých případech technicky možná jen za cenu torakotomie. Je obecně známo, že videotorakoskopie (VTS) je pro pacienta šetrnější než torakotomie. K úspěšnému provedení operačního zákroku torakoskopickou metodou je ale nutné subpleurálně uložené ložisko, případně oblast, ve které je lokalizované, vizualizovat. Cíl Cílem naší studie bylo v první fázi zhodnotit úspěšnost a proveditelnost značení oblasti plicního parenchymu, se subpleurálním ložiskem lokalizovaným ne více jak 25mm od parietální pleury, směsi jodové kontrastní látky a Patentní modře aplikované pod CT navigovanou kontrolou intervenčním radiologem v den plánované operace. V druhé fázi byla zhodnocena vizualizace značené oblasti chirurgem perioperačně, úspěšnost provedené VTS extra-anatomické resekce, délka operace, pooperační komplikace v podobě bronchopneumonia a pooperačního air leaku, délka hospitalizace a 30 denní pooperační mortalita. Zhodnocení Do souboru bylo v letech 2017 – 2023 zařazeno celkem 66 pacientů. Úspěšně byla provedena vizualizace barvené oblasti operatérem s následnou VTS klínovitou resekcí u 55 pacientů. Z první fáze studie byli vyřazeni 3 pacienti (2x regrese nálezu v den operace, 1x nevhodná indikace k VTS). Celkem bylo úspěšně označeno 63 pacientů, z toho operatérem byla vizualizována značená oblast v 58 případech (92,06 %). Konverze na torakotomii byla nutná u 3 pacientů (4,77 %). Onkologická diagnóza byla potvrzena ve 38 případech (61,3 %). Resekce in sano byla 100%. Průměrná doba operace byla 55 minut, pooperačně byl air leak u 6 pacientů (9,7 %). Průměrná doba zavedení hrudního drénu byla 2,7 dne včetně operačního dne, průměrná doba hospitalizace byla 4,2 dny. Pooperační pneumonie a komplikace vedoucí k operační revizi nebyly zaznamenána u žádného pacienta. Rovněž nebyla zaznamenána žádná alergická reakce. 30 denní mortalita byla 0 %. Závěrem: Perioperační vizualizace značeného plicního parenchymu intervenčním radiologem směsí Patentní modře a jodové kontrastní látky je dostatečná k provedení radikalní VTS extra-anatomické resekci s minimálními pooperačními komplikacemi. Nicméně je nutná těsná spolupráce intervenčního radiologa a hrudního chirurga nejenom v době indikace pacientů k danému typu výkonu, ale i v době provádění značení na CT. Otázkou je nahrazení extra-anatomické klínovité resekce technicky náročnější resekcí anatomickou v podobě segmentektomie.