2010
Zawartość kadmu i ołowiu w mleku kobiecym i modyfikowanym dla niemowląt
PIETRZAK-FIECZKO, Renata; Michalina KOTLARSKA; Elżbieta TOŃSKA; Jana JUŘÍKOVÁ; Stefan SMOCZYNSKI et al.Základní údaje
Originální název
Zawartość kadmu i ołowiu w mleku kobiecym i modyfikowanym dla niemowląt
Název česky
Obsah kadmia a olova v mateřském i náhradním mléce určeném pro kojence
Název anglicky
Cadmium and lead content in breast milk and infant formula
Autoři
PIETRZAK-FIECZKO, Renata; Michalina KOTLARSKA; Elżbieta TOŃSKA; Jana JUŘÍKOVÁ ORCID a Stefan SMOCZYNSKI
Vydání
XXI Naukowy Zjazd Polskiego Towarzystwa Farmaceutycznego, 2010
Další údaje
Jazyk
polština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
10406 Analytical chemistry
Stát vydavatele
Polsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Fakulta sportovních studií
ISBN
978-83-927125-1-0
Klíčová slova česky
těžké kovy; kadmium; olovo; mateřské mléko; náhradní mléka
Klíčová slova anglicky
heavy metals; cadmium; lead; breast milk; infant formula
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 13. 11. 2023 17:28, Ing. Mgr. Jana Juříková, Ph.D.
V originále
Kadm i ołów to pierwiastki powszechnie występujące w środowisku metale ciężkie. Przedostają się do organizmu głównie drogą pokarmową (80%). Metale ciężkie wykazują działanie toksyczne na organizm człowieka, w którym kumulując się mogą wywoływać wiele zmian m.in. w układzie nerwowym, krwiotwórczym, pokarmowy oraz wywierają niekorzystny wpływ na różne narządy. Grupę szczególnego ryzyka stanowią niemowlęta i małe dzieci ze względu na niedostatecznie rozwinięte układy detoksykacyjne. Celem pracy było określenie zawartości kadmu i ołowiu w żywności dla niemowląt: mleku kobiecym oraz modyfikowanym mleku dla niemowląt. Materiał badawczy stanowiły próbki mleka kobiecego pobranego od 29 mieszkanek województwa Warmińsko-Mazurskiego w różnym okresie laktacji. Materiałem badawczym było również dostępne na rynku mleko modyfikowane dla niemowląt dwóch producentów, przeznaczone dla niemowląt w początkowym i następnym okresie karmienia. Badaniem objęto po 6 próbek mleka modyfikowanego każdego gatunku. Zawartość kadmu i ołowiu po mineralizacji „na sucho” oznaczono z wykorzystaniem techniki płomieniowej spektrometrii absorpcji atomowej. Nie stwierdzono różnic w zawartości kadmu w mleku modyfikowanym dla niemowląt różnych producentów i w mleku kobiecym. Zawartość kadmu kształtowała się w zakresie od 1,17 do 10,10 μg/100cm3 mleka. Zawartość ołowiu w mleku modyfikowanym dla niemowląt różnych producentów była na podobnym poziomie (zakres 55,25 – 75,76 μg/100cm3 mleka). Natomiast w mleku kobiecym ołów oznaczono z zakresie od 79,25 – 658,75 μg/100cm3 mleka.
Česky
Kadmium a olovo jsou prvky běžně se vyskytující v životním prostředí, těžké kovy. Do těla se dostávají především trávicím traktem (80 %). Těžké kovy mají toxický účinek na lidský organismus a při nahromadění mohou způsobit mnoho změn, včetně: v nervovém, krvetvorném a trávicím systému a nepříznivě působí na různé orgány. Kvůli nedostatečně vyvinutým detoxikačním systémům jsou ohroženi zejména kojenci a malé děti. Cílem studie bylo stanovení obsahu kadmia a olova v kojenecké výživě: mateřském mléce a umělé kojenecké výživě. Výzkumný materiál se skládal ze vzorků mateřského mléka odebraných od 29 obyvatel Varmijsko-mazurského vojvodství v různých fázích laktace. Součástí výzkumného materiálu byla i komerčně dostupná kojenecká výživa od dvou výrobců, určená pro kojence v počátečním a následném období krmení. Studie zahrnovala 6 vzorků každého typu upraveného mléka. Obsah kadmia a olova po suché mineralizaci byl stanoven pomocí plamenové atomové absorpční spektrometrie. V obsahu kadmia v kojenecké výživě od různých výrobců a v mateřském mléce nebyly zjištěny žádné rozdíly. Obsah kadmia se pohyboval od 1,17 do 10,10 μg/100 cm3 mléka. Obsah olova v kojenecké výživě od různých výrobců byl na podobné úrovni (rozmezí 55,25 - 75,76 μg/100 cm3 mléka). V mateřském mléce však bylo olovo stanoveno v rozmezí 79,25 - 658,75 μg/100 cm3 mléka.