Mezi Arkádii a Nilem aneb antické krajiny reálné a imaginární

KYSUČAN, Lubor. Mezi Arkádii a Nilem aneb antické krajiny reálné a imaginární. In Hortus Graeco-Latinus Cassoviensis IV. 2023.

Základní údaje

Originální název

Mezi Arkádii a Nilem aneb antické krajiny reálné a imaginární

Název česky

Mezi Arkádii a Nilem aneb antické krajiny reálné a imaginární

Název anglicky

Lubor Kysučan: Between Arcadia ad Nile. Ancient landscapes real and fictional

Autoři

KYSUČAN, Lubor

Vydání

Hortus Graeco-Latinus Cassoviensis IV, 2023

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60100 6.1 History and Archaeology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

Klíčová slova česky

bukolská poezie, klasická antika, krajina, les, město, venkov, zemědělství

Klíčová slova anglicky

bucolic poetry, Classical Antiquity, landscape, forest, city, country, agriculture

---

Anotace

V originále

Řecko-římská antika představuje jedno z prvních období, v němž se krajina stává fenoménem nejen ekologickým a environmentálním, ale i společenským, estetickým a uměleckým. V návaznosti na civilizace starověkého Egypta a Mezopotámie, Řekové a Římané byli jedni z prvních, kdo vytvořil kulturní krajinu. Její charakter a percepce se v mnoha ohledech nelišily od našeho vnímání krajiny. Krajina byla v antice chápána jako fenomén přírodní, náboženský i umělecký. Vedle reálné krajiny antický člověk vytvářel ve své imaginaci krajiny ideální, do nichž promítal utopické představy o společnosti, způsobu života i exotice. Příspěvek zmapuje vzájemné souvislosti mezi krajinami reálnými (zemědělská, militární, městská, průmyslová) imaginárními (bukolská, posvátná, exotická, utopická, politická) v klasické antice a dopad lidské činnosti na tehdejší krajinu obecně.

Anglicky

Classical Antiquity is understood as a period, when the landscape for the first time in human history becomes not only ecological or environmental phenomenon, but also the social, aesthetic and artistic one. Following the civilizations of ancient Egypt and Middle East, Greeks and Romans were among the first ones, who created the cultural landscape. Its idea and perception was not very far away from our modern concept of landscape and its perception. The landscape was perceived as a phenomenon of nature, religion and art in the Graeco-Roman Antiquity. Besides the real landscapes ancient people invented also fictional landscapes reflecting their utopical ideas about way of life, society and exotics. The aim of our paper is to analyse and describe the relations between real (agricultural, military, urban, „industrial“) and fictional (bucolic, sacred, exotic, utopical, political) landscapes in the Graeco-Roman Antiuity and the impact of human activity on the landscape at that time in general.