Sociální konstruktivismus a společenská reforma

BĚLOHRAD, Radim. Sociální konstruktivismus a společenská reforma. Online. In Gluchman, Vasil; Kalajtzidis, Ján. ETICKÉ MYSLENIE MINULOSTI A SÚČASNOSTI (ETPP 2023/25) Etika v 20. a 21. storočí II. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, Filozofická fakulta, 2023, s. 168-191. ISBN 978-80-555-3152-6.

Základní údaje

• Originální název: Sociální konstruktivismus a společenská reforma
• Název anglicky: Social constructionism and social reform
• Autoři: BĚLOHRAD, Radim (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Prešov, ETICKÉ MYSLENIE MINULOSTI A SÚČASNOSTI (ETPP 2023/25) Etika v 20. a 21. storočí II. od s. 168-191, 24 s. 2023.
• Nakladatel: Prešovská univerzita v Prešove, Filozofická fakulta

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: elektronická verze "online"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/23:00132530
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-555-3152-6
• Klíčová slova česky: sociální konstruktivismus; sociální reforma; fakta; morální hodnoty; Quine; zdůvodnění
• Klíčová slova anglicky: social constructionism; social reform; facts; moral values; Quine; justification
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Příspěvek ukazuje, že sociální konstruktivismus, který bývá některými akademiky a aktivisty využíván při zdůvodnění nutnosti sociální reformy, takovou reformu de facto delegitimizuje a podrývá své vlastní cíle. V příspěvku odlišuji různé formy sociálního konstruktivismu. Ukazuji, že sociální konstruktivismus bývá využíván k tomu, aby relativizoval určité jevy, které jsou obecně považovány za objektivně platné, přirozené či závazné. Následně ukazuji, že přijetí sociálního konstruktivismu nutně devalvuje rovněž základní hodnoty jako spravedlnost a blaho, ke kterým má směřovat konstruktivisty navrhovaná sociální reforma. Jediné kritérium, které následně zbývá pro hodnocení různých sociálních uspořádání, je těžko uchopitelné kritérium praktičnosti, jež konstruktivistům jen stěží umožní dosáhnout svých etických a morálních cílů.

Anotace anglicky

The talk demonstrates that social constructionism, which is used by some academics and activists to justify the need for social reform, de facto delegitimizes such a reform and undermines its own goals. In the talk, I distinguish several forms of social constructionism. After that, I show that social constructionism is used to relativize certain phenomena that are generally considered objectively valid, natural, and binding. I then show that the adoption of social constructionism also necessarily devalues fundamental values such as justice and well-being, towards which the social reform proposed by the constructionists is to be directed. The only criterion that remains for the assessment of various social arrangements is the elusive criterion of practicality, which hardly enables constructivists to achieve their ethical and moral goals.

Návaznosti

• MUNI/A/0803/2013, interní kód MU: Název: Proměny a konstanty soudobé filozofie

Investor: Masarykova univerzita, Proměny a konstanty soudobé filozofie, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty