J 2023

"Obraz všech vládců" aneb bludný kruh znojemské rotundy

REITINGER, Lukáš

Základní údaje

Originální název

"Obraz všech vládců" aneb bludný kruh znojemské rotundy

Název anglicky

"The image of all rulers” or the vicious circle of the Znojmo rotunda

Vydání

Časopis Matice moravské, Brno, Matice Moravská, 2023, 0323-052X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/23:00132795

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

EID Scopus

Klíčová slova česky

Znojemská rotunda; Přemyslovci; malby; symbolika

Klíčová slova anglicky

Znojmo rotunda; Přemyslids; paintings; symbolism

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 5. 4. 2024 13:40, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil, Ph.D.

Anotace

V originále

Příspěvek se věnuje dataci a interpretaci přemyslovského cyklu ve dvou pásech nástěnných maleb v rotundě Panny Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě, konkrétně poslední diskuzi, kterou vyvolal článek téhož autora (Reitinger, Lukáš: Znojemský cyklus Přemyslovců a oficiální katalog českých knížat. Umění 67, 2019, s. 498–513). Zde autor předestřel výklad, že ve znojemské rotundě je zobrazena vizualizace oficiálního katalogu českých knížat, který byl nejpozději od 12. století jakousi páteří identity Přemyslovců. Hlavními argumenty pro tuto interpretaci jsou jednoduchá srozumitelnost tohoto výkladu pro tehdejšího objednavatele a pozorovatele a fakt, že se přemyslovský cyklus při nejjednodušší posloupnosti s oficiálním katalogem zcela shoduje zvláště ve faktu, že Vratislav II. se v obou případech nachází jako 21. v pořadí od Přemysla Oráče (viz příloha). Proti této tezi se ve velmi vyostřené polemice vyhranili Lubomír Jan Konečný (Sakrálně-politická legitimace Přemyslovců v malbách znojemské rotundy. Vlastivědný věstník moravský 74, 2022, s. 227–232) a David Vrána (Znojemská rotunda v současných polemikách. Vlastivědný věstník moravský 74, 2022, s. 232–255), na jejichž texty předkládaný článek reaguje. Příspěvek upozorňuje na zásadní slabiny jejich tezí, zejména o době stavby a výmalby znojemské rotundy, o fundamentální symbolice plášťů vyobrazených knížat a o nepřesvědčivě snaze datovat vznik vzpomínaného oficiálního katalogu až do 13. století. V neposlední řadě autor příspěvku zohledňuje širší kontext takovýchto středověkých legitimizačních výjevů genealogie a posloupnosti panovníků či vykonavatelů určitého úřadu.

Anglicky

The paper deals with the dating and interpretation of the Přemyslid cycle in two stripes of wall paintings in the rotunda of the Virgin Mary and St. Catherine in Znojmo, specifically the recent discussion sparked by an article by the same author (Reitinger, Lukáš: Znojemský cyklus Přemyslovců a oficiální katalog českých knížat. Umění 67, 2019, pp. 498–513). Here the author offered the interpretation of the paintings – they depict a visualisation of the official catalogue of Bohemian princes, which was a kind of backbone of the identity of the Přemyslids from the 12th century at the latest. The main arguments in favour of this interpretation are its simple comprehensibility for the contemporary commissioner and observer and the fact that the Přemyslid cycle, in its simplest sequence, coincides with the official catalogue, especially in the fact that Vratislav II is in both cases the 21st in the sequence from Přemysl Oráč (see appendix). This thesis was opposed in a very heated polemic by Lubomír Jan Konečný (Sakrálně-politická legitimace Přemyslovců v malbách znojemské rotundy. Vlastivědný věstník moravský 74, 2022, pp. 227–232) and David Vrána (Znojemská rotunda v současných polemikách. Vlastivědný věstník moravský 74, 2022, pp. 232–255), to whose texts the present article responds. The paper draws attention to the principal weaknesses of their theses, especially about the time of the construction and painting of the Znojmo rotunda, about the fundamental symbolism of the cloaks of the princes depicted, and about the unconvincing attempt to date the creation of the aforementioned official catalogue to the 13th century. Last but not least, the author of the paper takes into account the broader context of such medieval legitimizing depictions of genealogy and the succession of rulers or holders of a certain office.