Mikrobiom u atopické dermatitidy

THOMOVÁ, Terézia. Mikrobiom u atopické dermatitidy. In Trýbův dermatologický den. 2023.

Základní údaje

Originální název

Mikrobiom u atopické dermatitidy

Název česky

Mikrobiom u atopické dermatitidy

Název anglicky

The microbiome and atopic dermatitis

Autoři

THOMOVÁ, Terézia ORCID

Vydání

Trýbův dermatologický den, 2023

---

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30216 Dermatology and venereal diseases

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Klíčová slova česky

atopická dermatitida, mikrobiom, Staphylococcus aureus, terapie

Klíčová slova anglicky

atopic dermatitis, microbiome, Staphylococcus aureus, therapy

---

Anotace

V originále

Mikrobiom lidské kůže se liší podle oblasti těla, věku a pohlaví. Interaguje s kožní bariérou a kožním imunitním systémem. U pacientů trpících atopickým ekzémem se rozvíjí dysbióza spočívající ve zvýšené zátěži Staphylococcus aureus a redukci komenzálních kožních bakterií. Zejména během akutní fáze je pozorována silně snížená bakteriální diverzita a také dominance jediného patogenu, Staphylococcus aureus. Ten u pacientů s atopickou dermatitidou zhoršuje zánětlivý proces a produkcí proteáz a toxinů dále oslabuje již tak vážně narušenou bariérovou funkci kůže. Poznatky o dysbióze však také přinášejí nové možnosti léčby této nemoci. Antistafylokokové intervence u atopické dermatitidy přispívají ke snížení superantigenů a proteáz S. aureus a současně zvyšují podíl komenzálních bakterií, které chrání zdravou kůži před invazí patogenů. Mezi nepřímé způsoby terapie ovlivňující mikrobiom patří použití emoliencií, protizánětlivých externa ale i podávání monoklonálních protilátek. Přímo lze mikrobiom modulovat pomocí antibakteriální léčby (antiseptika, topická nebo systémová antibiotika) a nově i na základě využití inovativní léčby specificky zaměřené na S. aureus (např. anti-S. aureus endolysin a autologní bakterioterapie).

Česky

Mikrobiom lidské kůže se liší podle oblasti těla, věku a pohlaví. Interaguje s kožní bariérou a kožním imunitním systémem. U pacientů trpících atopickým ekzémem se rozvíjí dysbióza spočívající ve zvýšené zátěži Staphylococcus aureus a redukci komenzálních kožních bakterií. Zejména během akutní fáze je pozorována silně snížená bakteriální diverzita a také dominance jediného patogenu, Staphylococcus aureus. Ten u pacientů s atopickou dermatitidou zhoršuje zánětlivý proces a produkcí proteáz a toxinů dále oslabuje již tak vážně narušenou bariérovou funkci kůže. Poznatky o dysbióze však také přinášejí nové možnosti léčby této nemoci. Antistafylokokové intervence u atopické dermatitidy přispívají ke snížení superantigenů a proteáz S. aureus a současně zvyšují podíl komenzálních bakterií, které chrání zdravou kůži před invazí patogenů. Mezi nepřímé způsoby terapie ovlivňující mikrobiom patří použití emoliencií, protizánětlivých externa ale i podávání monoklonálních protilátek. Přímo lze mikrobiom modulovat pomocí antibakteriální léčby (antiseptika, topická nebo systémová antibiotika) a nově i na základě využití inovativní léčby specificky zaměřené na S. aureus (např. anti-S. aureus endolysin a autologní bakterioterapie).

Anglicky

The human skin microbiome varies by body region, age and gender. It interacts with the skin barrier and the skin immune system. Patients suffering from atopic dermatitis develop dysbiosis, there is an increased load of Staphylococcus aureus and a reduction of commensal skin bacteria. Especially during the acute phase, a strongly reduced bacterial diversity is observed, as well as the dominance of a single pathogen, Staphylococcus aureus. In patients with atopic dermatitis, the latter worsens the inflammatory process. The production of proteases and toxins further weakens the already seriously impaired barrier function of the skin. However, knowledge about dysbiosis also brings new treatment options for this disease. Antistaphylococcal interventions in atopic dermatitis contribute to the reduction of S. aureus superantigens and proteases while increasing the amount of commensal bacteria that protect healthy skin from pathogen invasion. Indirect methods of therapy affecting the microbiome include the use of emollients, external anti-inflammatory ointments and the administration of monoclonal antibodies. The microbiome can be directly modulated by antibacterial treatment (antiseptics, topical or systemic antibiotics) and, more recently, by using innovative treatments specifically targeting S. aureus (e.g. anti-S. aureus endolysin and autologous bacteriotherapy).