Klácelova Ladověda

ŘEHULKOVÁ, Hana. Klácelova Ladověda. In SÚRADNICE ESTETIKY, UMENIA A KULTÚRY 9, 10. – 12. november 2023, Vysoké Tatry. 2023.

Základní údaje

Originální název

Klácelova Ladověda

Název anglicky

Klácel s Ladověda

Autoři

ŘEHULKOVÁ, Hana

Vydání

SÚRADNICE ESTETIKY, UMENIA A KULTÚRY 9, 10. – 12. november 2023, Vysoké Tatry, 2023

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Klácel; Ladověda; estetika

Klíčová slova anglicky

Klácel; Ladov+da; aesthetics

---

Anotace

V originále

K roku 1869 se datuje vznik prvního českého pokusu o vytvoření uceleného estetického systému, který však do dnešních dní nebyl publikován. Je jím Průklesť k ladovědě F. M. Klácela (1808 – 1882). Nevydané dílo Ladověda dosud nejdůkladněji přestavila roku 1983 Helena Lorenzová, když publikovala ve třech číslech časopisu Estetika výklad Ladovědy s rozsáhlými citacemi. Klácelův rukopis, stále uložený v Moravském zemském archivu, má však svým rozsahem 856 rukopisných stran. Ladověda představuje nepostradatelnou část Klácelovy původní velkolepé filozofické koncepce o vesměrnosti, která je vyjádřena v dílech Dobrověda, Ladověda, Vesměrnost (zjednodušeně lze říct, že ideji dobra a lásky je věnován spis Dobrověda, kráse Ladověda a pravdě a vědě dílo Vesměrnost). Klácel chápal estetiku (respektive krasovědu, později ladovědu) pod vlivem soudobého hegelianismu jako filozofii umění. „Lada“ není však pro Klácela jen krásou, ale spíše uspořádávajícím principem, řádem organizujícím skutečnost. V Ladovědě je vesměrnost jednotou všech idejí – „všeladem“, který je lidský duch schopen poznávat. V rámci příspěvku se pokusíme odpovědět na otázku, proč nebyla dosud nikdy Klácelova Ladověda vydána, jaká jsou úskalí textu a jeho interpretace a zda vůbec je, a pokud ano tak v jakém ohledu, její publikování v současnosti smysluplné.

Anglicky

The first Czech attempt to create a comprehensive aesthetic system dates back to 1869, which, however, has not been published until today. It is Průklesť k ladovědě by F. M. Klácel (1808 – 1882). The unpublished work Ladověda was reconstructed most thoroughly in 1983 by Helena Lorenzová, when she published an interpretation of Ladověda with extensive citations in three issues of the magazine Estetika. However, Klácel's manuscript, still stored in the Moravian State Archives, has 856 manuscript pages. Ladovéda represents an indispensable part of Klácel's original grand philosophical conception of universality, which is expressed in the works Dobrovéda, Ladovéda, Vesmérnost (simplistically, one can say that the work Dobrovéda is dedicated to the idea of goodness and love, Ladovéda to beauty, and the work Vesmérnost to truth and science). Klácel understood aesthetics (or krasověda, later ladověda) under the influence of contemporary Hegelianism as a philosophy of art. However, for Klácel, "Lada" is not just beauty, but rather an organizing principle, an order that organizes reality. In Ladoveda, universality is the unity of all ideas - the "all-harmony" that the human spirit is able to recognize. As part of the contribution, we will try to answer the question why Klácel's Ladovéda has never been published, what are the pitfalls of the text and its interpretation, and whether, and if so in what respect, its publication is currently meaningful.