2023
Odpovědnost zprostředkovatelů za protiprávní projevy na internetu: Hrozí nám soukromá cenzura?
POPPEOVÁ, MarieZákladní údaje
Originální název
Odpovědnost zprostředkovatelů za protiprávní projevy na internetu: Hrozí nám soukromá cenzura?
Název česky
Odpovědnost zprostředkovatelů za protiprávní projevy na internetu: Hrozí nám soukromá cenzura?
Název anglicky
Liability of Intermediaries for Unlawful Speech on the Internet: Are We at Risk of Private Censorship?
Autoři
POPPEOVÁ, Marie (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Časopis pro právní vědu a praxi, Brno, Masaryk University Press, 2023, 1210-9126
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50501 Law
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14220/23:00133280
Organizační jednotka
Právnická fakulta
Klíčová slova česky
Internet; nenávistné projevy; protiprávní projevy; odpovědnost; zprostředkovatelé; svoboda projevu; cenzura; Evropský soud pro lidská práva
Klíčová slova anglicky
Internet; Hate Speech; Unlawful Expressions; Liability; Intermediaries; Freedom of Expression; Censorship; European Court of Human Rights
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 25. 3. 2024 11:55, Mgr. Petra Georgala
V originále
Článek se zabývá podmínkami odpovědnosti zprostředkovatelů za protiprávní projevy třetích osob na internetu a zároveň i jejich odpovědností za nepřípustné omezování svobody projevu. Těmito dvěma rovinami regulace zprostředkovatelů, jakožto soukromých subjektů, státy fakticky přenáší část svých mezinárodních lidskoprávních závazků, které plynou zejména ze svobody projevu, práva na respektování soukromého a rodinného života, zákazu diskriminace, ale i dalších hodnot. Pro zajištění rovnováhy mezi protichůdnými zájmy spojenými s výkonem práv a svobod na internetu je nezbytné, aby státy přijaly právní úpravu, která bude dostatečně určitě vymezovat povinnosti zprostředkovatelů. V opačném případě se státy mohou jejich prostřednictvím dopouštět tzv. soukromé cenzury. S ohledem na přeshraniční charakter internetu by se povinnosti kladené na zprostředkovatelé neměly napříč státy zásadně lišit. Jedním z harmonizačních prvků v evropském kontextu je judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Autorka proto analyzuje jeho relevantní rozsudky a zkoumá, zda obsahují konkrétní kritéria, která by měla regulace zprostředkovatelů na vnitrostátní úrovni zohledňovat či zda se jedná o hodnocení ad hoc.
Anglicky
The article addresses the parameters surrounding the liability of internet intermediaries in relation to the unlawful expressions made by third parties online, as well as their responsibility for potential violation of freedom of expression. The author presents these two aspects of regulation of intermediaries as private entities that secure some of international human rights obligations delegated to them by states. These obligations primarily arise from the freedom of expression, the right to respect for private and family life, the prohibition of discrimination, and other fundamental values. In order to strike a balance between the competing interests associated with the exercise of rights and freedoms on the internet, it is crucial for states to enact legislation that clearly outlines the responsibilities of intermediaries. Otherwise, states may engage in so-called private censorship. Given the transnational nature of the internet, it is preferable for these responsibilities to be relatively consistent across states. One harmonizing factor within the European context is the jurisprudence of the European Court of Human Rights. Consequently, the author examines the relevant judgments of the court and analyses whether they contain specific criteria that national-level intermediary regulations should consider or whether it is a question of an ad hoc assessment.
Návaznosti
| MUNI/A/1426/2022, interní kód MU |
|