Odpovědnost zprostředkovatelů za protiprávní projevy na internetu: Hrozí nám soukromá cenzura?

POPPEOVÁ, Marie. Odpovědnost zprostředkovatelů za protiprávní projevy na internetu: Hrozí nám soukromá cenzura? Časopis pro právní vědu a praxi. Brno: Masaryk University Press, 2023, roč. 31, č. 4, s. 861-885. ISSN 1210-9126. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CPVP2023-4-4.

Základní údaje

• Originální název: Odpovědnost zprostředkovatelů za protiprávní projevy na internetu: Hrozí nám soukromá cenzura?
• Název česky: Odpovědnost zprostředkovatelů za protiprávní projevy na internetu: Hrozí nám soukromá cenzura?
• Název anglicky: Liability of Intermediaries for Unlawful Speech on the Internet: Are We at Risk of Private Censorship?
• Autoři: POPPEOVÁ, Marie (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Časopis pro právní vědu a praxi, Brno, Masaryk University Press, 2023, 1210-9126.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Open access časopisu
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/23:00133280
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/CPVP2023-4-4
• Klíčová slova česky: Internet; nenávistné projevy; protiprávní projevy; odpovědnost; zprostředkovatelé; svoboda projevu; cenzura; Evropský soud pro lidská práva
• Klíčová slova anglicky: Internet; Hate Speech; Unlawful Expressions; Liability; Intermediaries; Freedom of Expression; Censorship; European Court of Human Rights
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Článek se zabývá podmínkami odpovědnosti zprostředkovatelů za protiprávní projevy třetích osob na internetu a zároveň i jejich odpovědností za nepřípustné omezování svobody projevu. Těmito dvěma rovinami regulace zprostředkovatelů, jakožto soukromých subjektů, státy fakticky přenáší část svých mezinárodních lidskoprávních závazků, které plynou zejména ze svobody projevu, práva na respektování soukromého a rodinného života, zákazu diskriminace, ale i dalších hodnot. Pro zajištění rovnováhy mezi protichůdnými zájmy spojenými s výkonem práv a svobod na internetu je nezbytné, aby státy přijaly právní úpravu, která bude dostatečně určitě vymezovat povinnosti zprostředkovatelů. V opačném případě se státy mohou jejich prostřednictvím dopouštět tzv. soukromé cenzury. S ohledem na přeshraniční charakter internetu by se povinnosti kladené na zprostředkovatelé neměly napříč státy zásadně lišit. Jedním z harmonizačních prvků v evropském kontextu je judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Autorka proto analyzuje jeho relevantní rozsudky a zkoumá, zda obsahují konkrétní kritéria, která by měla regulace zprostředkovatelů na vnitrostátní úrovni zohledňovat či zda se jedná o hodnocení ad hoc.

Anotace anglicky

The article addresses the parameters surrounding the liability of internet intermediaries in relation to the unlawful expressions made by third parties online, as well as their responsibility for potential violation of freedom of expression. The author presents these two aspects of regulation of intermediaries as private entities that secure some of international human rights obligations delegated to them by states. These obligations primarily arise from the freedom of expression, the right to respect for private and family life, the prohibition of discrimination, and other fundamental values. In order to strike a balance between the competing interests associated with the exercise of rights and freedoms on the internet, it is crucial for states to enact legislation that clearly outlines the responsibilities of intermediaries. Otherwise, states may engage in so-called private censorship. Given the transnational nature of the internet, it is preferable for these responsibilities to be relatively consistent across states. One harmonizing factor within the European context is the jurisprudence of the European Court of Human Rights. Consequently, the author examines the relevant judgments of the court and analyses whether they contain specific criteria that national-level intermediary regulations should consider or whether it is a question of an ad hoc assessment.

Návaznosti

• MUNI/A/1426/2022, interní kód MU: Název: Soudy a soudci

Investor: Masarykova univerzita, Soudy a soudci