D 2021

School climate and other factors influencing the risk of burnout in nursery school teacher.

ČECH, Tomáš; Simona DOBEŠOVÁ CAKIRPALOGLU; Alena GILLOVÁ a Tereza HORMANDLOVÁ

Základní údaje

Originální název

School climate and other factors influencing the risk of burnout in nursery school teacher.

Název česky

Školní klima a další faktory ovlivňující riziko vyhoření u učitele mateřské školy

Autoři

ČECH, Tomáš; Simona DOBEŠOVÁ CAKIRPALOGLU; Alena GILLOVÁ a Tereza HORMANDLOVÁ ORCID

Vydání

4. vyd. Madrid, EDULEARN21 Proceedings. od s. 2283-2291, 9 s. 2021

Nakladatel

International Association of Technology, Education and Development (IATED)

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Stát vydavatele

Španělsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

ISBN

978-84-09-31267-2

ISSN

DOI

Klíčová slova česky

Učitel mateřské školy; syndrom vyhoření; klima školy

Klíčová slova anglicky

Kindergarten teacher; burnout syndrome; school climate
Změněno: 5. 2. 2024 14:25, Mgr. et Mgr. Tereza Hormandlová, Ph.D.

Anotace

ORIG CZ

V originále

Teachers represent a professional group heavily affected by stress, the long-term effect of which may even lead to the development of burnout. Recently, this issue has been largely discussed in scholarly literature, particularly in relation to health issues, reconciliation of teachers’ personal and professional life, their ability to cope with serious life issues, or the issue of teachers’ life satisfaction. In the case of the teaching profession, the risk of the syndrome is likely if the teacher must fight long-term stress and fails. In their daily practice, teachers experience many stressful situations, which relatively quickly lead to a loss of their initial optimism and motivation for the teaching profession and are replaced by frustration and discouragement. The teaching profession is one of the professions subject to extremely high demands. In addition to a professional qualification, the teaching profession requires several abilities and skills, moral credit, and positive personality characteristics. At the same time, however, the teaching profession is not fully appreciated by society, both in terms of finance and prestige. As a result, teachers are subject to considerable pressure which may in the long term affect their mental health. Burnout syndrome is a serious problem that significantly affects the quality of life and overall life satisfaction of the individual and is reflected negatively in teachers' job satisfaction. The aim of the paper was to map how kindergarten teachers evaluate their job satisfaction and the incidence of burnout, the relationship between these phenomena, and the factors that are most affected by these areas. The research was carried out among 485 kindergarten teachers in the Czech Republic (age range 25-65 years). Data collection took place through a questionnaire survey – the level of burnout was measured using the Maslach Burnout Inventory - Educators Survey (MBI-ES) while the social climate was measured through a one-dimensional assessment scale measuring the perception of the social climate. The results of the research suggested that kindergarten teachers are at the greatest risk of burnout syndrome in the area of emotional exhaustion; a high degree in this dimension was suggested by 28.5% of respondents. In the depersonalization dimension, 11.1% of teachers showed high values, while a low level of personal accomplishment was suggested by 15.9% of kindergarten teachers. The results of the research also showed that satisfaction with the social climate among the teaching staff is statistically significantly related to the level of risk of burnout syndrome in all dimensions. There is a negative relationship between climate quality and the levels of emotional exhaustion and depersonalization. A positive significant correlation was found between the social climate and the level of personal satisfaction.

Česky

Učitelé představují profesní skupinu silně postiženou stresem, jehož dlouhodobý účinek může dokonce vést k rozvoji syndromu vyhoření. V poslední době je tento problém významněji diskutován v odborné literatuře, zejména ve vztahu ke zdravotním problémům, sladění osobního a profesního života učitelů, jejich schopnosti vyrovnat se s vážnými životními problémy nebo problémem životní spokojenosti učitelů. V případě učitelské profese je zvýšené riziko syndromu vyhoření, pokud učitel musí bojovat s dlouhodobým stresem a selhává ve své práci. Učitelé ve své každodenní praxi prožívají mnoho stresových situací, které poměrně rychle vedou ke ztrátě jejich počátečního optimismu a motivace a jsou nahrazeny frustrací. Učitelská profese je jednou z profesí, na které jsou kladeny extrémně vysoké nároky. Kromě profesní kvalifikace vyžaduje učitelské povolání řadu schopností a dovedností, morální kredit a pozitivní osobnostní charakteristiky. Současně však učitelská profese není společností plně doceněna, a to jak z hlediska finančního, tak z hlediska prestiže. V důsledku toho jsou učitelé vystaveni značnému tlaku, který může z dlouhodobého hlediska ovlivnit jejich duševní zdraví. Syndrom vyhoření je závažný problém, který významně ovlivňuje kvalitu života a celkovou životní spokojenost jedince a negativně se odráží na spokojenosti učitelů s prací. Cílem příspěvku bylo zmapovat, jak učitelé mateřských škol hodnotí svoji spokojenost s prací a jsou ohroženi syndromem vyhoření, zjistit vztah mezi těmito jevy a faktory, které jsou těmito oblastmi nejvíce ovlivněny. Výzkum byl proveden mezi 485 učiteli mateřských škol v České republice (věkové rozmezí 25–65 let). Sběr dat probíhal prostřednictvím dotazníkového šetření. Úroveň vyhoření byla měřena pomocí Maslach Burnout Inventory-Educators Survey (MBI-ES), sociální klima bylo měřeno pomocí jednorozměrné hodnotící škály měřící vnímání sociálního klimatu. Výsledky výzkumu naznačily, že největší riziko syndromu vyhoření je v oblasti emočního vyčerpání učitelek mateřských škol; vysoký stupeň v této dimenzi navrhlo 28,5% respondentů. V dimenzi depersonalizace vykazovalo vysoké hodnoty 11,1% učitelů, zatímco nízkou úroveň osobního úspěchu navrhlo 15,9% učitelů mateřských škol. Výsledky výzkumu také ukázaly, že spokojenost se sociálním klimatem mezi pedagogickými pracovníky statisticky významně souvisí s úrovní rizika syndromu vyhoření ve všech dimenzích. Mezi kvalitou klimatu a úrovní emočního vyčerpání a depersonalizace existuje negativní vztah. Byla zjištěna pozitivní významná korelace mezi sociálním klimatem a úrovní osobní spokojeností.