Kompaktní formy, centralita osídlení a mobilita jako témata pro plánování funkčních městských regionů: případová studie Brněnské metropolitní oblasti

MALÝ, Jiří. Kompaktní formy, centralita osídlení a mobilita jako témata pro plánování funkčních městských regionů: případová studie Brněnské metropolitní oblasti. Urbanismus a územní rozvoj. Ústav územního rozvoje, 2023, XXVI, č. 6, s. 6-17. ISSN 1212-0855.

Základní údaje

Originální název

Kompaktní formy, centralita osídlení a mobilita jako témata pro plánování funkčních městských regionů: případová studie Brněnské metropolitní oblasti

Název anglicky

Compact Forms, Settlement Centrality and Mobility as Themes for Planning Functional Urban Areas. A Case Study of the Brno Metropolitan Area

Autoři

MALÝ, Jiří

Vydání

Urbanismus a územní rozvoj, Ústav územního rozvoje, 2023, 1212-0855

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

20104 Transport engineering

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ne

Klíčová slova česky

kompaktnost; centralita; funkční městský region; pracovní mobilita; územní plánování

Klíčová slova anglicky

compactness; centrality; functional urban area; work mobility; spatial planning

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Funkční městské regiony jsou dlouhodobě předmětem úvah o integrovaném strategickém a územním plánování. Regionální měřítko funkčně uzavřených územních celků se zároveň stává součástí imaginací o kompaktních formách a centralitě prostoru. Článek se zabývá významy kompaktnosti a centrality v prostorech města a metropolitní oblasti jako celku. Na příkladu Brněnské metropolitní oblasti jsou s využitím dat o pracovní mobilitě a funkčním využití území demonstrována specifika sídelních struktur odlišných měřítek. Výsledky poukazují na prostorovou variabilitu vztahu urbanisticky chápané statické kompaktnosti a funkčně nahlížené populační dynamiky (mobility). Zatímco dosažitelnost centrálních (městských) funkcí souvisí s kratšími pěšími nebo cyklistickými cestami v rámci osobní mobility především v historicky rostlém jádrovém městě, avšak nikoliv ve všech ostatních sekundárních městských jádrech, s posunem měřítka na metropolitní úroveň jsou krátké cesty nahrazovány veřejnou dopravou, z velké části vlakovou. Ukazuje se však, že dekoncentrace obyvatel do širší metropolitní oblasti neznamená relativní navyšování podílu vlakové dopravy, jelikož i v populačně ziskových obcích napojených přímo na železniční infrastrukturu vzrůstá význam automobilu jakožto prostředku pravidelné dojížďky. Zjištění mohou sloužit k nastavení východisek plánování mobility, ale rovněž re-konceptualizaci plánovacích konceptů města krátkých vzdáleností a patnáctiminutového města.

Anglicky

Functional urban areas have long been a subject of consideration for integrated strategic and spatial planning. At the same time, the regional scale of functionally closed territorial units becomes part of the imagination of compact forms and centrality of space. The article explores the meanings of compactness and centrality in urban environment and the metropolitan area as a whole. Using data on labour mobility and functional territory use, the specifics of settlement structures of different scales are demonstrated in the example of the Brno metropolitan area. The results show the spatial variability of the relationship between urbanistically approached static compactness and functionally viewed population dynamics (mobility). While the accessibility of central (urban) functions is related to shorter walking or cycling routes for personal mobility mainly in the historically established city centre, (however not in all other secondary urban centres), short routes are being replaced by public transport, largely by train transport, as the scale shifts to the metropolitan level. However, it turns out that the deconcentration of the population into the wider metropolitan area does not imply a relative increase in the share of train travel, as even in population-gaining municipalities connected directly to rail infrastructure, the importance of the car as a means of regular commuting has been increasing. The findings can serve both to set the basis for mobility planning and to rethink the planning concepts of the short-distance city and the fifteen-minute city.