2024
Velcí kopytníci v krajině a jejich potenciál při šíření parazitárních invazí
MIKULKA, Ondřej; Lucie ŠKORPÍKOVÁ; Jakub DRIMAJ; Jaroslav VADLEJCH; Nikol RESLOVÁ et al.Základní údaje
Originální název
Velcí kopytníci v krajině a jejich potenciál při šíření parazitárních invazí
Autoři
MIKULKA, Ondřej; Lucie ŠKORPÍKOVÁ; Jakub DRIMAJ; Jaroslav VADLEJCH a Nikol RESLOVÁ
Vydání
Konference Zoologické dny Ostrava 2024, 2024
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
10613 Zoology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISBN
978-80-87189-43-6
Klíčová slova česky
Ashworthius sidemi; Fascioloides magna; invazní druhy, velcí kopytníci
Změněno: 9. 2. 2024 11:51, Mgr. Lucie Škorpíková, Ph.D.
Anotace
V originále
Populace velkých kopytníků jsou v ČR velmi diskutovaným tématem jednak z hlediska přemnožení běžných druhů a následných škod, které způsobují např. na polních plodinách či lesních porostech. Nově jsou zmiňováni také v kontextu navrácení ohrožených divokých koní, praturů či zubrů do krajiny. Kvůli mísení populací volně žijících velkých kopytníků i jejich kontaktu s oborově či farmově chovanými zvířaty tak vyvstávají i otázky týkající se rizika šíření invazních druhů parazitů. Příkladem parazita zavlečeného na území ČR je patogenní krevsající hlístice Ashworthius sidemi, která se k nám dostala během umělého vysazování východo-asijského jelena siky. Obdobně byla na naše území zavlečena motolice Fascioloides magna během introdukcí severoamerického jelence běloocasého. Neznalost parazitární zátěže a rozšíření obou druhů parazitů společně s nedostatečně účinnou diagnostikou vedla v minulosti ke značnému podceňování vlivu těchto invazních parazitóz. V rámci projektu „Šíření invazních druhů parazitů a jejich drtivé dopady na biologickou rozmanitost původních druhů přežvýkavců“ TAČR (SS05010070) je naším cílem dosažení ucelené představy o aktuálním výskytu a šíření invazních parazitů (hlístice A. sidemi a motolice F. magna) a odhalení rozsahu jejich působení na populace ohroženého zubra evropského i ostatní druhy (např. jelena, srnce, daňka aj.). Pro dosažení tohoto cíle byly vyvinuty metody diagnostiky pro identifikaci těchto parazitů na molekulární úrovni ze zvířecích výkalů. V rámci prvotního screeningu bylo potvrzeno, že se hlístice A. sidemi a motolice F. magna stále aktuálně vyskytují a šíří u přežvýkavé zvěře v oborních chovech i honitbách v ČR. Hlavní roli v šíření hlístice A. sidemi má jelen lesní, u něhož tato hlístice získává naprostou početní převahu nad původními druhy parazitů. Jaterní motolice F. magna pak stále představuje reálné nebezpečí především pro domácí přežvýkavce, jejichž pastviny mohou být kontaminovány volně žijící zvěří.
Návaznosti
| SS05010070, projekt VaV |
|