Myšice temnopásá ve střední Evropě – populační genetika na okraji areálu přistěhovalce poslední doby ledové

CHALUPOVÁ, Veronika; Malahatosadat DIANAT; Filip TULIS; Ivan BALÁŽ; Győző HORVÁTH; Boris KRYŠTUFEK; Ana Maria BENEDEK-SÎRBU a Adam KONEČNÝ. Myšice temnopásá ve střední Evropě – populační genetika na okraji areálu přistěhovalce poslední doby ledové. In Zoologické dny Ostrava 2024. 2024. ISBN 978-80-87189-43-6.

Základní údaje

Originální název

Myšice temnopásá ve střední Evropě – populační genetika na okraji areálu přistěhovalce poslední doby ledové

Název česky

Myšice temnopásá ve střední Evropě – populační genetika na okraji areálu přistěhovalce poslední doby ledové

Název anglicky

The Striped Field Mouse in Central Europe – Population Genetics at the Edge of the Range of a Post-Ice Age Immigrant

Autoři

CHALUPOVÁ, Veronika; Malahatosadat DIANAT; Filip TULIS; Ivan BALÁŽ; Győző HORVÁTH; Boris KRYŠTUFEK; Ana Maria BENEDEK-SÎRBU a Adam KONEČNÝ

Vydání

Zoologické dny Ostrava 2024, 2024

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

10613 Zoology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-87189-43-6

Klíčová slova česky

myšice temnopásá; ddRAD sekvenování; expanze; populační historie; SNP

Klíčová slova anglicky

striped field mouse; ddRAD sequencing; expansion; population history; SNP

---

Anotace

V originále

Současný výskyt myšice temnopásé (Apodemus agrarius) ve střední Evropě je výsledkem expanze z Asie během svrchního pleistocénu a následného holocenního rozšíření otevřenějších habitatů, ke kterému došlo vlivem klimatických a antropogenně podmíněných změn prostředí. Rychlé šíření tohoto druhu na mnoha místech v Evropě pokračuje dodnes a nese s sebou negativní důsledky pro společenstva původních drobných savců v podobě zvýšené konkurence či rizika přenosu onemocnění, která mohou postihnout i člověka. S relativně nedávným osídlením Evropy se pojí nevýrazná genetická variabilita ztěžující studium populační struktury. Pro překonání této překážky byl s pomocí metody ddRAD sekvenování vytvořen rozsáhlý dataset několika tisíců SNPs napříč genomem získaných od 261 jedinců ze 110 lokalit z devíti evropských zemí. Výsledky genetické analýzy sice ukazují spíše slabou strukturu napříč středoevropským regionem, i tak můžeme detekovat rozdíly mezi myšicemi rozšířenými severně a jižně od úrovně zhruba Západních Karpat. Velmi výrazně se odlišuje relativně málo rozšířená populace jižní Moravy. Data naznačují, že mezi jedinci ze severní a jižní části střední Evropy dochází ke kontaktu, a to zejména v oblasti Slovenska. Naopak jihomoravská populace expandující jižním směrem je dosud izolovaná od vstříc jí postupující expanzní vlny myšic jihozápadního Slovenska. Jedná se o dosud nejucelenější představu o genetické struktuře středoevropských populací myšice temnopásé, která poskytuje bližší vhled do historie šíření nepůvodního druhu v posledních desetitisících let ve vší komplexitě historických změn klimatu a habitatu. Současně může být využita jako model pro biogeografické studium dynamických změn hranic areálu druhu a relevantních mikroevolučních mechanismů.

Anglicky

The current distribution of the striped field mouse (Apodemus agrarius) in Central Europe is the result of expansion from Asia during the Late Pleistocene and subsequent Holocene spread into more open habitats, driven by climate changes and anthropogenic environmental modifications. The rapid spread of this species continues in many parts of Europe today and brings negative consequences for native small mammal communities, such as increased competition and the risk of disease transmission, some of which may affect humans. The relatively recent colonization of Europe is associated with low genetic variability, which complicates the study of population structure. To overcome this challenge, a comprehensive dataset of several thousand SNPs across the genome was generated using ddRAD sequencing from 261 individuals across 110 locations in nine European countries. The results of the genetic analysis show a generally weak population structure across the Central European region, yet it is still possible to detect differences between populations distributed north and south of roughly the Western Carpathians. A particularly distinct and relatively limited population occurs in southern Moravia. The data suggest contact between individuals from the northern and southern parts of Central Europe, particularly in the region of Slovakia. In contrast, the southern Moravian population, which is expanding southward, remains isolated from the advancing expansion wave of mice from southwestern Slovakia. This represents the most comprehensive picture to date of the genetic structure of Central European populations of the striped field mouse, providing a more detailed insight into the spread of this non-native species over the last tens of thousands of years, considering the complexity of historical climate and habitat changes. At the same time, it may serve as a model for biogeographic studies of dynamic range boundary shifts and relevant microevolutionary mechanisms.