Míra stresogenity u jedinců umístěných v institucionální výchově

KACHLÍK, Petr. Míra stresogenity u jedinců umístěných v institucionální výchově. In BĚLÍK, M. (Ed.). Seminář Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí, 21.-23. května 2024, Radvanice. Program a abstrakty. 2024.

Základní údaje

Originální název

Míra stresogenity u jedinců umístěných v institucionální výchově

Název česky

Míra stresogenity u jedinců umístěných v institucionální výchově

Název anglicky

The stressogenicity level in individuals placed in institutional education

Autoři

KACHLÍK, Petr

Vydání

BĚLÍK, M. (Ed.). Seminář Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí, 21.-23. května 2024, Radvanice. Program a abstrakty, 2024

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

50302 Education, special

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

Klíčová slova česky

ACE test; ACE skóre; klient; porucha chování a emocí; prevence; rizikové chování; toxický stres; institucionální výchova; výzkum; zdraví

Klíčová slova anglicky

ACE test; ACE score; client; behavioral and emotional disturbance; prevention; risky behavior; toxic stress; institutional education; research; health

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Úroveň stresové zátěže je možné zjišťovat různými metodami. Jednou z nich je test ACE (Adverse Childhood Experiences, Nepříznivé zkušenosti v dětství). U jedinců exponovaných během dětství a dospívání vyšší stresové zátěži se častěji vyskytují zejména problémy oběhového, metabolického, psychického a imunitního charakteru. Tyto osoby mají vyšší sklon k rizikovému chování, dosahují horší úrovně vzdělání a nižších pracovních pozic. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na klienty s poruchami chování a emocí umístěné v institucionální výchově. Jeho hlavním cílem bylo zjistit, jakou míru stresogenity tyto osoby vykazují a jak působí toxický stres na jejich projevy. Dílčí cíle studie se týkaly nejčastějších důvodů zařazení klientů se zvýšenou stresogenitou do ústavní výchovy a rozdílů mezi chováním klientů, kteří zažili silný toxický stres, a skupinou bez této anamnézy. Hlavní výzkumná otázka byla soustředěna na souvislost toxického stresu a poruch chování a emocí u klientů v ústavní výchově. Vedlejší výzkumné otázky byly orientovány na spojitost závislostního a delikventního chování se zvýšenou mírou stresogenity a nejčastější důvody umístění osob se zvýšenou stresogenitou do institucionální výchovy. Ve výzkumném šetření bylo využito smíšeného designu, tedy kvalitativní a kvantitativní strategie. V kvantitativní části byl uplatněn ACE test v české verzi přeložené z anglického originálu. Obsahoval soubor 10 otázek zaměřených na různé rizikové formy chování. Při hodnocení se bodový zisk pohyboval v pásmu 0–10 bodů, za rizikové byli pokládáni klienti se 3 a více body. Vyhodnocování rozdílů mezi skupinou osob s nízkou a vysokou stresovou zátěží bylo provedeno pomocí programového balíku EpiInfo, byl uplatněn chí-kvadrát test dobré shody a Fisherův exaktní test. V rámci kvalitativní části byly sestaveny a analyzovány případové studie klientů. Výzkumný vzorek zahrnoval 22 klientů ústavní výchovy – 7 dívek a 15 chlapců ve věku 14–18 let. Jeho nábor byl prováděn v jihomoravském regionu. Získaná data byla pseudonymizována, po ukončení sběru anonymizována. Při manipulaci s důvěrnými údaji byla dodržena pravidla výzkumné a publikační etiky. Zařízení, klienti a jejich zákonní zástupci byli seznámeni s výzkumným projektem prostřednictvím textu informovaného souhlasu. Z výsledků vyplynulo, že ve skupině 22 participantů činil průměr úrovně toxického stresu 3,5 bodu, což už možné posuzovat jako rizikové skóre, kdy hrozí fyzické, psychické a sociální problémy a spojitost se vznikem či prohlubováním poruch chování a emocí. Ve sledovaném souboru 14 klientů dosáhlo ACE skóre hodnoty 3 a vyšší, což odpovídá vyšší až vysoké úrovni stresu, 8 klientů pak ACE skóre nižšího než 3, což představuje běžnou až nízkou úroveň stresu. Mezi parcitipanty se zvýšenou mírou stresu vedly k umístění do ústavní výchovy především zanedbávání péče, záškoláctví a nerespektování autorit. U jedinců s nízkou mírou stresu se vyskytovalo především záškoláctví, nerespektování autorit a útěky. Skupina adolescentů se zvýšenou stresogenitou významně častěji inklinovala k závislostnímu chování oproti skupině bez této zátěže. V případě delikventního chování nebyl nalezen významný rozdíl. Ke zlepšení aktuální situace je třeba posílit prevenci rizikových vzorců chování, rozšířit síť nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ze sociálně znevýhodněného prostředí, zaměřit se na vyloučené a problémové komunity.

Anglicky

The level of stress load can be determined by various methods. One of them is the ACE (Adverse Childhood Experiences) test. In individuals exposed during childhood and adolescence to a higher stress load, problems of a circulatory, metabolic, psychological and immune nature occur more often. These persons have a higher tendency to engage in risky behavior, achieve a lower level of education and lower job positions. The research investigation was focused on clients with behavioral and emotional disorders placed in institutional education. His main goal was to find out what degree of stressogenicity these persons show and how toxic stress affects their manifestations. The sub-objectives of the study related to the most common reasons for including clients with increased stressogenicity in institutional education and the differences between the behavior of clients who experienced strong toxic stress and the group without this anamnesis. The main research question was focused on the connection between toxic stress and behavioral and emotional disorders in clients in institutional care. Secondary research questions were oriented to the connection of addictive and delinquent behavior with an increased level of stressogenicity and the most common reasons for placing people with increased stressogenicity in institutional education. The research study used a mixed design, that is, a qualitative and quantitative strategy. In the quantitative part, the ACE test was applied in the Czech version translated from the English original. It contained a set of 10 questions focused on different forms of risky behavior. During the evaluation, the point gain ranged from 0 to 10 points, clients with 3 or more points were considered risky. The evaluation of the differences between the group of people with low and high stress load was carried out using the EpiInfo software package, the chi-square goodness-of-fit test and Fisher's exact test were applied. As part of the qualitative part, client case studies were compiled and analyzed. The research sample included 22 clients placed in institutional education – 7 girls and 15 boys aged 14–18. His recruitment was carried out in the South Moravian region. The obtained data were pseudonymized, after the end of the collection they were anonymized. The rules of research and publication ethics were observed when handling confidential data. The facilities, clients and their legal representatives were informed about the research project through the text of the informed consent. The results showed that in the group of 22 participants, the average level of toxic stress was 3.5 points, which can already be considered as a risk score, when there is a risk of physical, psychological and social problems and a connection with the emergence or deepening of behavioral and emotional disorders. In the monitored group, 14 clients achieved an ACE score of 3 or higher, which corresponds to a higher to high level of stress, while 8 clients had an ACE score of less than 3, which represents a normal to low level of stress. Among the participants with an increased level of stress, mainly neglect of care, truancy and disrespect for authority led to placement in institutional care. Among individuals with a low level of stress, truancy, disrespect for authority and running away were the most common. The group of adolescents with increased stress was significantly more likely to engage in addictive behavior compared to the group without this burden. No significant difference was found in the case of delinquent behavior. To improve the current situation, it is necessary to strengthen the prevention of risky behavioral patterns, expand the network of low-threshold facilities for children and youth from socially disadvantaged backgrounds, and focus on excluded and problem communities.