C 2024

Great Theorists of Central European Integration in the Czech Republic

TAUCHEN, Jaromír a David KOLUMBER

Základní údaje

Originální název

Great Theorists of Central European Integration in the Czech Republic

Název česky

Velcí teoretici středoevropské integrace v České republice

Autoři

TAUCHEN, Jaromír (203 Česká republika, domácí) a David KOLUMBER ORCID (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Miskolc-Budapest, Great Theorists of Central European Integration, od s. 273-311, 39 s. 2024

Nakladatel

Central European Academic Publishing

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Maďarsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14220/24:00136066

Organizační jednotka

Právnická fakulta

ISBN

978-615-6474-39-1

DOI

Klíčová slova česky

Integrace; Česká republika; Československo; František Palacký; Karel Kramář; Edvard Beneš; Jaromír Nečas; Václav Havel

Klíčová slova anglicky

Integration; Czech Republic; Czechoslovakia; František Palacký; Karel Kramář; Edvard Beneš; Jaromír Nečas; Václav Havel

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 24. 2. 2025 10:16, Mgr. Petra Georgala

Anotace

ORIG CZ

V originále

The chapter examines five prominent Czech thinkers whose works contributed to the issue of Central European integration. These key figures are discussed chronologically. First, the life and work of František Palacký (1798–1876) is presented. A politician, writer and the founder of modern Czech history, Palacký contributed significantly to the political life of the nineteenth century through the question of cooperation between the Slavic peoples of the Habsburg Monarchy; the relationship of the Czech lands to German integration; and later to the Compromise of 1867. Another important figure is the politician and Czechoslovak Prime Minister Karel Kramář (1860–1937), who based his ideas on close cooperation with Russia and developed the concept of the Slavic Empire. Although the Czechoslovak President Edvard Beneš (1884–1948) is often mentioned primarily in connection with the events of 1938 (Munich Agreement), the expulsion of Germans from Czechoslovakia and 1948 (Communist putsch), Beneš had advocated the unification of the European area as a barrier against the hardships of war. These concepts were manifested not only in the Paris Peace Conference and proposals within the League of Nations, but also in the formation of the Little Entente during the interwar period and negotiations for the Czechoslovak–Polish Confederation during the Second World War. However, Beneš’s ideas ultimately failed thanks to France’s incompetence and the expansionism of the Soviet Union, which he underestimated. Another prominent integrationist theorist was the politician and national economist Jaromír Nečas (1888–1945), who developed the United States of Europe thesis and whose efforts at a peaceful solution to the Sudeten crisis are often overlooked. Czechoslovak and Czech president, playwright, and dissident Václav Havel (1936–2011) provided a philosophical dimension to the integration issue. Havel actively sought the early integration of Eastern Europe into Western European structures and was also the main initiator of close cooperation with Hungary and Poland, understanding the Euro-Atlantic orientation of the former socialist countries as a necessity. He simultaneously pointed out the mistakes that were gaining negative assessments, especially for the European Union. This chapter presents the aforementioned thinkers’ life stories and summarises their crucial works and speeches, illustrating their contribution to Central European integration.

Česky

Kapitola zkoumá pět významných českých myslitelů, kteří svými díly přispěli k problematice středoevropské integrace. Tyto klíčové údaje jsou diskutovány chronologicky. Nejprve je představen život a dílo Františka Palackého (1798–1876). Politik, spisovatel a zakladatel moderních českých dějin Palacký významně přispěl k politickému životu 19. století otázkou spolupráce slovanských národů habsburské monarchie; vztah českých zemí k německé integraci; a později ke kompromisu z roku 1867. Další významnou osobností je politik a československý premiér Karel Kramář (1860–1937), který své myšlenky opřel o úzkou spolupráci s Ruskem a rozvinul koncepci Slovanské říše. Přestože je československý prezident Edvard Beneš (1884–1948) často zmiňován především v souvislosti s událostmi roku 1938 (Mnichovská dohoda), vyhnáním Němců z Československa a rokem 1948 (komunistický puč), Beneš prosazoval sjednocení evropského prostoru jako bariéry proti válečným útrapám. Tyto koncepce se projevily nejen na pařížské mírové konferenci a návrzích v rámci Společnosti národů, ale také při vzniku Malé dohody v meziválečném období a jednání o Československo-polské konfederaci za druhé světové války. Benešovy myšlenky však nakonec selhaly díky francouzské neschopnosti a rozpínavosti Sovětského svazu, kterou podcenil. Dalším významným integračním teoretikem byl politik a národohospodář Jaromír Nečas (1888–1945), který vypracoval tezi Spojených států evropských a jehož snahy o mírové řešení sudetské krize jsou často opomíjeny. Československý a český prezident, dramatik a disident Václav Havel (1936–2011) dal otázce integrace filozofický rozměr. Havel aktivně usiloval o brzkou integraci východní Evropy do západoevropských struktur a byl také hlavním iniciátorem úzké spolupráce s Maďarskem a Polskem, přičemž euroatlantickou orientaci bývalých socialistických zemí chápal jako nutnost. Zároveň upozornil na chyby, které získávají negativní hodnocení zejména pro Evropskou unii. Tato kapitola představuje životní příběhy zmíněných myslitelů a shrnuje jejich zásadní díla a projevy ilustrující jejich přínos pro středoevropskou integraci.