God above government: Reinterpretation of political governance in the age of right-wing populism and religious legitimization of autonomy in debates about social inequality

HODES, Aleš. God above government: Reinterpretation of political governance in the age of right-wing populism and religious legitimization of autonomy in debates about social inequality. In Twelfth Biennial Henry Symposium on Religion and Public Life. 2024.

Základní údaje

• Originální název: God above government: Reinterpretation of political governance in the age of right-wing populism and religious legitimization of autonomy in debates about social inequality
• Název anglicky: God above government: Reinterpretation of political governance in the age of right-wing populism and religious legitimization of autonomy in debates about social inequality
• Autoři: HODES, Aleš.
• Vydání: Twelfth Biennial Henry Symposium on Religion and Public Life, 2024.

Další údaje

• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Webová stránka konference s programem a popisem
• Klíčová slova česky: Pravicový populismus, křesťanský identitarismus, autonomie, sociální nerovnost, morální sociální geografie.
• Klíčová slova anglicky: Right-wing populism, christian identitarianism, autonomy, social inequality, moral social geography
• Štítky: Pouze vystaveno
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

This paper presents the provisional results of a wide-ranging discursive analysis of elite political and religious figures, parties, think tanks, congregations, and initiatives mainly affiliated with Christian traditions, in the case of two nation-state contexts, the United States and Poland. Demonstrating the cultural and economic intersections of social inequalities and exclusions, when advocating certain models for public-private nexus to address these issues, the shift in the broader political sphere and its religious legitimation toward more authoritative strategies of governance was also be outlined. The comparison of culturally distinct promissory imaginaries and abductive explanations of perceived social crises considering the country's institutional and material settings as well as, position in the global economic context, focusing on religious legitimation or reinterpretation in the pursuit of mobilizing the faithful, enriched thriving research field in two important ways. It lends a necessary material dimension to the discursive struggle over the conceptualization of autonomy, which has been explored in previous years mostly in the surface cultural features of referential social issues in scholarship on the well-known term culture wars. Therefore, the intertwining of economic and cultural autonomy in interpretations of current political and religious elites can shed light on the emergence of new fault lines between conservative religious segments of civil society and political actors championing an economic model of neoliberalism with expanding market rationality across diverse. Following the elucidation of these developments, the paper attempts to move beyond the hitherto mostly formalist understandings of reactionary populism, with a specific focus on the interplay between institutionalized discourse, i.e., dominant ideas persisting in intellectual circles, and the discursive practices through which they attain political salience and popular appeal. Furthermore, the presentation was engaged with the academic debate concerning the transformation of the political culture inextricably tied to social disorganization and atomization, described already at the beginning of the century in a groundbreaking study by Robert Putnam. On a more general level, the presentation thus attempted to provide an answer to the role of religious components and approaches to their investigation, in a socio-political environment aptly conceptualized by Belgian scholar Anton Jäger as "hyper-politics". Such a condition can be simplistically defined as the struggle of political parties that, like other participatory entities, have lost their mass membership, and therefore are forced to reach broad but volatile support through the means of mass communication. This phenomenon is manifested in the pursuit of more direct but often undemocratic instruments of governance, requiring a new conceptualization of autonomy, and seeking further stability in religious cultural models. The concluding part shows that this form of instrumentalization has also consequences on the religious milieu in these countries, specifically, it contributes to the fragmentation of religious communities and the rise of new authorities that play an irreplaceable role in the novel scheme of power.

Anotace česky

Tento článek představuje předběžné výsledky rozsáhlé diskurzivní analýzy elitních politických a náboženských osobností, stran, think-tanků, kongregací a iniciativ spojených především s křesťanskými tradicemi v případě dvou národních států, Spojených států a Polska. Při obhajobě určitých modelů propojení veřejného a soukromého sektoru pro řešení těchto problémů byl rovněž nastíněn posun v širší politické sféře a její náboženské legitimizaci směrem k autoritativnějším strategiím vládnutí, přičemž byly demonstrovány kulturní a ekonomické průsečíky sociálních nerovností a vyloučení. Srovnání kulturně odlišných proklamativních představ a abduktivních vysvětlení vnímaných sociálních krizí s ohledem na institucionální a materiální nastavení země, jakož i na pozici v globálním ekonomickém kontextu, se zaměřením na náboženskou legitimizaci či reinterpretaci ve snaze mobilizovat věřící, obohatilo prosperující výzkumné pole dvěma důležitými způsoby. Diskurzivnímu zápasu o konceptualizaci autonomie, který byl v předchozích letech zkoumán převážně v povrchových kulturních rysech referenční sociální problematiky ve vědeckém bádání o známém termínu kulturní války, dodává nezbytný materiální rozměr. Prolínání ekonomické a kulturní autonomie ve výkladech současných politických a náboženských elit proto může osvětlit vznik nových zlomových linií mezi konzervativními náboženskými segmenty občanské společnosti a politickými aktéry prosazujícími ekonomický model neoliberalismu s expandující tržní racionalitou napříč různorodostí. V návaznosti na objasnění tohoto vývoje se článek pokouší překročit dosavadní převážně formalistické chápání reakčního populismu, přičemž se konkrétně zaměřuje na vzájemné působení institucionalizovaného diskurzu, tj. dominantních idejí přetrvávajících v intelektuálních kruzích, a diskurzivních praktik, jejichž prostřednictvím dosahují politické důležitosti a lidové přitažlivosti. Dále se prezentace zabývala akademickou debatou týkající se proměny politické kultury neoddělitelně spjaté se společenskou dezorganizací a atomizací, kterou již na počátku století popsal ve své průkopnické studii Robert Putnam. V obecnější rovině se tak prezentace pokusila dát odpověď na otázku role náboženských složek a přístupů k jejich zkoumání ve společensko-politickém prostředí, které belgický badatel Anton Jäger výstižně konceptualizoval jako "hyperpolitiku". Takový stav lze zjednodušeně definovat jako boj politických stran, které podobně jako jiné participační subjekty ztratily masové členství, a jsou proto nuceny oslovovat širokou, ale nestálou podporu prostředky masové komunikace. Tento jev se projevuje snahou o přímější, ale často nedemokratické nástroje vládnutí, které vyžadují nové pojetí autonomie a hledání další stability v nábožensko-kulturních modelech. Závěrečná část ukazuje, že tato forma instrumentalizace má také důsledky pro náboženské prostředí v těchto zemích, konkrétně přispívá k fragmentaci náboženských komunit a vzniku nových autorit, které hrají nezastupitelnou roli v novém schématu moci.

Anotace anglicky

This paper presents the provisional results of a wide-ranging discursive analysis of elite political and religious figures, parties, think tanks, congregations, and initiatives mainly affiliated with Christian traditions, in the case of two nation-state contexts, the United States and Poland. Demonstrating the cultural and economic intersections of social inequalities and exclusions, when advocating certain models for public-private nexus to address these issues, the shift in the broader political sphere and its religious legitimation toward more authoritative strategies of governance was also be outlined. The comparison of culturally distinct promissory imaginaries and abductive explanations of perceived social crises considering the country's institutional and material settings as well as, position in the global economic context, focusing on religious legitimation or reinterpretation in the pursuit of mobilizing the faithful, enriched thriving research field in two important ways. It lends a necessary material dimension to the discursive struggle over the conceptualization of autonomy, which has been explored in previous years mostly in the surface cultural features of referential social issues in scholarship on the well-known term culture wars. Therefore, the intertwining of economic and cultural autonomy in interpretations of current political and religious elites can shed light on the emergence of new fault lines between conservative religious segments of civil society and political actors championing an economic model of neoliberalism with expanding market rationality across diverse. Following the elucidation of these developments, the paper attempts to move beyond the hitherto mostly formalist understandings of reactionary populism, with a specific focus on the interplay between institutionalized discourse, i.e., dominant ideas persisting in intellectual circles, and the discursive practices through which they attain political salience and popular appeal. Furthermore, the presentation was engaged with the academic debate concerning the transformation of the political culture inextricably tied to social disorganization and atomization, described already at the beginning of the century in a groundbreaking study by Robert Putnam. On a more general level, the presentation thus attempted to provide an answer to the role of religious components and approaches to their investigation, in a socio-political environment aptly conceptualized by Belgian scholar Anton Jäger as "hyper-politics". Such a condition can be simplistically defined as the struggle of political parties that, like other participatory entities, have lost their mass membership, and therefore are forced to reach broad but volatile support through the means of mass communication. This phenomenon is manifested in the pursuit of more direct but often undemocratic instruments of governance, requiring a new conceptualization of autonomy, and seeking further stability in religious cultural models. The concluding part shows that this form of instrumentalization has also consequences on the religious milieu in these countries, specifically, it contributes to the fragmentation of religious communities and the rise of new authorities that play an irreplaceable role in the novel scheme of power.