Etické aspekty a úvahy týkající se dobrovolně bezdětných žen v ordinacích gynekologů

COUFALOVÁ, Petra a Hana PŘIKRYLOVÁ KUČEROVÁ. Etické aspekty a úvahy týkající se dobrovolně bezdětných žen v ordinacích gynekologů. In XXX. kongres Slovenskej gynekologicko-pôrodníckej spoločnosti SLS (16. 5. 2024-18. 5. 2024, Bratislava). 2024.

Základní údaje

• Originální název: Etické aspekty a úvahy týkající se dobrovolně bezdětných žen v ordinacích gynekologů
• Název anglicky: Ethical aspects and considerations regarding childfree women in gynaecologists' practices
• Autoři: COUFALOVÁ, Petra (203 Česká republika, garant, domácí) a Hana PŘIKRYLOVÁ KUČEROVÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: XXX. kongres Slovenskej gynekologicko-pôrodníckej spoločnosti SLS (16. 5. 2024-18. 5. 2024, Bratislava), 2024.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50101 Psychology
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Odkaz na web konference Odkaz na odborný program
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: dobrovolná bezdětnost; etické aspekty; sterilizace; vztah lékař-pacient
• Klíčová slova anglicky: childfree; ethical aspects; sterilisation; doctor-patient relationship
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

V současné době se stále častěji setkáváme s rozhodnutími, která se odchylují od tradičně přijímaných cest a očekávání. Jedním z významných projevů této tendence je rostoucí počet žen, které se dobrovolně rozhodly nemít děti. Toto životní rozhodnutí není jen osobní volbou každé ženy, ale často se stává předmětem společenských diskuzí o tom, co je „přijatelné“ a „normální“. V těchto diskuzích rezonuje řada etických dilemat, v kontextu gynekologické péče uvažujeme primárně o dilematech spojených s autonomií, respektem a podporou žen, které se rozhodly pro dobrovolnou bezdětnosti. V rámci kvalitativního výzkumu byly vedeny a následně analyzovány polostrukturované rozhovory s dobrovolně bezdětnými ženami o jejich zkušenosti s rozhodnutím dobrovolně nikdy nemít děti a dopady tohoto rozhodnutí na jejich životy. Výsledky Předběžné výsledky kvalitativní studie zaměřené na zkušenost dobrovolně bezdětných žen ukazují několik témat, která vystihují jejich zkušenost. Jedním z faktorů, který se do jejich zkušenosti prolíná, jsou reakce gynekologů. Ženy popisují různé reakci od pochopení a podpory, přes akceptaci jejich rozhodnutí až po nepochopení, odsuzování nebo zpochybňování jejich kompetencí v jejich rozhodnutí nemít děti a zpochybňování jejich celkové autonomie a svobody v reprodukčních otázkách. Ženy popisují různé copingové strategie v těchto takových situacích, v extrémních případech až vyhýbat se návštěvám u gynekologa ve snaze předcházet případné názorové a postojové konfrontaci. Specifické situace pak tvoří žádosti těchto žen o podstoupení sterilizace jako formy nezvratné a trvalé antikoncepce. To bývá spojeno s řadou dalších jedinečných výzev, které mnohdy dále přispívají vzájemnému neporozumění mezi ženami a lékaři a frustraci. Mezi ně patří například časté mylné a zavádějící informace, které ženy o zákroku mají, jelikož je častěji vyhledávají v neodborných a nedůvěryhodných zdrojích, aby předešly konfliktům s lékaři, přičemž lékaři tyto informace následně musejí vyvracet. Ženy rovněž zmiňují vnímanou nutnost své rozhodnutí obhajovat a vyjadřují obavy, že lékař bude na základě svých vlastních přesvědčení poskytovat nepravdivé a neobjektivní informace o sterilizaci jako antikoncepční metodě. Cílem příspěvku je představit první předběžné výsledky kvalitativního výzkumu s dobrovolně bezdětnými ženami o jejich rozhodnutí a dopadech tohoto rozhodnutí na jejich životy. V rámci příspěvku je kladen důraz zejména na specifické téma významu reakcí gynekologa a vzájemnou komunikaci mezi nimi a ženami v otázce jejich rozhodnutí dobrovolně nemít děti. Získané předběžné výsledky jsou dávány do souvislosti s častými etickými aspekty, které se pojí s dobrovolnou bezdětností u žen a případným podstoupením sterilizace. Patří sem zejména hledání hranice mezi respektování autonomie pacientky, medicínským paternalismem. Zároveň reflektujeme a přihlížíme k postoji gynekologů a výzvám, kterým v důsledku vlastních profesních nebo osobních přesvědčeních čelí. Můžeme sem zařadit obavy z potenciální lítosti, podání všech nutných informací o zákroku, včetně zvážení operačních komplikací, nabídnutí alternativních antikoncepčních metod, ale také například náboženskou afiliaci lékaře nebo pracoviště. Příspěvek proto současně zdůrazňuje nutnost vzájemného respektu a pochopení v komunikaci, jak ze strany lékařů, tak ze strany žen, aby byly možné efektivní vzájemná komunikace, otevřený a empatický dialog a podpora diverzity reprodukčních rozhodnutí žen.

Anotace anglicky

Today, we are increasingly faced with decisions that deviate from traditionally accepted paths and expectations. One important manifestation of this trend is the growing number of women who have voluntarily chosen not to have children. This life decision is not just a personal choice for each woman, but often becomes the subject of social debates about what is 'acceptable' and 'normal'. A number of ethical dilemmas resonate in these discussions, and in the context of gynaecological care we consider primarily the dilemmas associated with autonomy, respect and support for women who have chosen to be childfree. As part of the qualitative research, semi-structured interviews were conducted and subsequently analysed with childfree women about their experience of the decision to voluntarily never have children and the impact of this decision on their lives. Results Preliminary results of a qualitative study on the experience of childfree women show several themes that capture their experience. One factor that is interwoven into their experience is the reactions of gynaecologists. Women describe a range of reactions from understanding and support, to acceptance of their decision, to misunderstanding, condemning or questioning their competence in their decision not to have children and questioning their overall autonomy and freedom in reproductive matters. Women describe different coping strategies in these situations, in extreme cases going as far as avoiding visits to the gynaecologist in an attempt to prevent possible confrontation of views and attitudes. Specific situations are the requests of these women to undergo sterilisation as a form of irreversible and permanent contraception. This tends to come with a number of other unique challenges that often further contribute to mutual misunderstanding and frustration between women and doctors. These include, for example, the frequent misinformation and misleading information that women have about the procedure, as they are more likely to seek it from unprofessional and untrustworthy sources to avoid conflicts with doctors, with doctors then having to refute this information. Women also mention the perceived need to defend their decision and express concern that doctors will provide false and biased information about sterilisation as a contraceptive method based on their own beliefs. The aim of this presentation is to present the first preliminary results of qualitative research with childfree women about their decision and the impact of this decision on their lives. In particular, the paper focuses on the specific topic of the importance of gynaecologist's reactions and communication between them and women regarding their decision to voluntarily not have children. Retrieved from preliminary results are put in the context of the common ethical considerations associated with childfree women and possible undergoing sterilisation. These include in particular the search for a boundary between respect for patient autonomy, medical paternalism. At the same time, we reflect and take into account the attitudes of gynaecologists and the challenges they face as a result of their own professional or personal beliefs. We can include concerns about potential regret, giving all necessary information about the procedure, including consideration of surgical complications, offering alternative contraceptive methods, but also, for example, the religious affiliation of the doctor or workplace. Therefore, the paper also emphasizes the need for mutual respect and understanding in communication, both on the part of physicians and women, in order to allow for effective mutual communication, open and empathetic dialogue, and support for diversity in women's reproductive decisions.

Návaznosti

• MUNI/A/1519/2023, interní kód MU: Název: Možnosti aplikačního využití poznatků základního psychologického výzkumu

Investor: Masarykova univerzita, Možnosti aplikačního využití poznatků základního psychologického výzkumu