Na existenciální úzkosti u studentů medicíny záleží: pilotní studie výskytu fenoménu u českých studentů medicíny

SVĚTLÁK, Miroslav a Ondřej SLÁMA. Na existenciální úzkosti u studentů medicíny záleží: pilotní studie výskytu fenoménu u českých studentů medicíny. Paliativní medicína. Praha: Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP, 2024, roč. 5, č. 2, s. 18-26. ISSN 2695-1495.

Základní údaje

• Originální název: Na existenciální úzkosti u studentů medicíny záleží: pilotní studie výskytu fenoménu u českých studentů medicíny
• Název anglicky: Existential anxiety in medical students matters: an exploratory pilot study of the occurrence of the existential distress phenomenon in the Czech medical students
• Autoři: SVĚTLÁK, Miroslav (203 Česká republika, domácí) a Ondřej SLÁMA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Paliativní medicína, Praha, Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP, 2024, 2695-1495.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50101 Psychology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: existenciální úzkost; strach ze smrti; studenti lékařské fakulty; profesní identita; psychologická podpora; reflexivní učení
• Klíčová slova anglicky: existential anxiety; fear of death; medical students; professional identity; psychological support; reflective learning
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Úvod: existenciální úzkost není pouze zkušeností terminálně nemocných. Studenti lékařských fakult jsou tématu smrti vystaveni od začátku svého studia. Aby bylo možné se tématem existenciální úzkosti zabývat ve výuce na fakultách napříč obory, je nezbytné získat informace o jejím výskytu a kontextu. Metody: provedli jsme dotazníkový průzkum na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, kterého se zúčastnilo 622 studentů (394 studentů všeobecného lékařství a 228 studentů z jiných zdravotnických oborů). Průzkum cílil na vlastní zkušenost studentů s existenciální úzkostí a na jejich postoje k zařazení tohoto tématu do výuky. Výsledky: výsledky ukázaly, že významná část studentů medicíny (47,9 %) zažívá v určité míře existenciální úzkost, přičemž mezi studenty všeobecného lékařství a studenty jiných zdravotnických oborů nebyl nalezen významný rozdíl. 87,5 % studentů se domnívá, že pacienti o tématu smrti a umírání otevřeně nehovoří, i když je přítomné. 96 % studentů uvádí, že zdravotníci by měli mít komunikační dovednosti, jak o existenciálním distresu s pacienty hovořit a 86 % studentů se domnívá, že práce s vlastní existenciální úzkostí by také měla být součástí kurzu lékařské psychologie. Za nejčastější překážky v komunikaci o těchto tématech studenti považují nedostatek komunikačních dovedností a problém s volbou správných slov (57,4 %), strach z vlastních emocí (52,6 %) a strach z emocionálních reakcí pacientů (48,1 %). Závěr: Naše pilotní studie ukazuje, že strach a úzkost související se smrtí a umíráním jsou mezi studenty medicíny přítomné a že existenciální úzkost představuje důležité téma, které je třeba teoreticky i prakticky integrovat do výuky na lékařských fakultách, a to nejen pro studenty všeobecného lékařství, ale i zdravotníky ostatních odborností. jsou tématu smrti vystaveni od začátku svého studia. Aby bylo možné se tématem existenciální úzkosti zabývat ve výuce na fakultách napříč obory, je nezbytné získat informace o jejím výskytu a kontextu.

Anotace anglicky

Background: Existential anxiety is not only the experience of the terminally ill. The study of medicine exposes students to death and dying from the outset. To integrate reflection on existential anxiety into medical education, it is essential to explore its prevalence and characteristics among medical students. Methods: We conducted an electronic questionnaire survey at the Faculty of Medicine, in which 622 students participated (394 general medicine students and 228 students from other health disciplines). The survey explored students’ experiences of existential anxiety and attitudes towards its inclusion in the curriculum. Results: The results showed that a significant proportion (47.9%) of medical students experienced existential anxiety, with no significant difference in it´s prevalence between students of general medicine and other health disciplines. In addition, 87.5% of students believed that patients do not openly discuss their existential distress with health professionals. 96% believed that healthcare professionals should have the skills to address existential distress. 86% felt that addressing their own existential anxiety should be part of the medical psychology course. Students reported various challenges in communicating about existential distress with patients, including difficulty finding the right words (57.4%), concerns about their emotional reactions (52.6%), and fears about patients’ emotional reactions (48.1%). Conclusions: The present pilot study shows that fear and anxiety. related to death and dying are highly prevalent among medical students. It suggests that existential anxiety may be an important issue that needs to be addressed theoretically and practically during undergraduate education of health professionals.