Důstojnost Římu, emoce těm druhým: „Orientální“ kult Velké matky jako prostředek exkluze cizinců

TICHÁ, Pavla. Důstojnost Římu, emoce těm druhým: „Orientální“ kult Velké matky jako prostředek exkluze cizinců. In XXXII. Letní škola klasických studií: Dokazovat, vyvracet, probouzet city (Aristotelés, Poetika, 1456a). Reflexe emocí v antické kultuře a její recepci. 2024.

Základní údaje

• Originální název: Důstojnost Římu, emoce těm druhým: „Orientální“ kult Velké matky jako prostředek exkluze cizinců
• Název anglicky: Dignity to Rome, Emotions to Others: the "Oriental" Cult of the Great Mother as a Means of Exclusion of Foreigners
• Autoři: TICHÁ, Pavla.
• Vydání: XXXII. Letní škola klasických studií: Dokazovat, vyvracet, probouzet city (Aristotelés, Poetika, 1456a). Reflexe emocí v antické kultuře a její recepci, 2024.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Obor: 60401 Arts, Art history
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Web letní školy
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Matka bohů; Mater Magna; Kybelé; emoce; Řím; pozdní antika; exkluze; orientální kulty; cizinci; identita
• Klíčová slova anglicky: Great Mother; Mater Magna; Cybele; emotions; Rome; Late Antiquity; otherning; oriental cults; foreigners; identity

Anotace

Jako jakákoli jiná identita i římskost, romanitas, stojí na rozdílech mezi námi a „těmi druhými“. V římském pojetí jsou tito „druzí“ často barbaři, Římanům podřadní. Navzdory tomuto přesvědčení Římané odvozovali svůj původ od frýžského Aenea, předka Romula a Rema, který uprchl z Troji pod ochranou Velké matky bohů sídlící na hoře Ida ve Frýgii (dnešním Turecku). Římané, kteří tradičně jasně rozdělovali božstva na římská a neřímská, tedy zdánlivě překvapivě zahrnuli Velkou matku do římského státního náboženství jako svou ochranitelskou a původní bohyni. Zároveň však odsuzovali účastníky jejích rituálů „orientálního typu“. Rituály považovali za nedůstojné Římana kvůli emočním projevům během oslavných průvodů a kultovní personál se nejevil dostatečně mužný. Tento příspěvek se zaměří na vizuální i písemná díla reprezentující kult Velké matky v pozdním císařství. Za cíl si klade představit úctu římské aristokracie k Velké matce a problematiku emocí a orientalizace spojené s jejím kultem.