2024
Czech Republic
FRYŠTÁK, Marek; David ČEP a Katarína KANDOVÁZákladní údaje
Originální název
Czech Republic
Název česky
Česká repulika
Autoři
Vydání
1. vyd. The Hague, Criminalising Hate Speech: A Comparative Study, od s. 147-166, 20 s. 2024
Nakladatel
Springer; T.M.C. Asser Press
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50501 Law
Stát vydavatele
Nizozemské království
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14220/24:00140088
Organizační jednotka
Právnická fakulta
ISBN
978-94-6265-653-6
EID Scopus
Klíčová slova česky
Základní práva a svobody; Práva menšin; Právní úprava nenávistných projevů; Mezinárodní pakt o občanských a politických právech; Mezinárodní úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod; Nenávistné projevy veřejných činitelů
Klíčová slova anglicky
Fundamental Rights and Freedoms; Minority Rights; Hate Speech Legislation; ICCPR; ICERD; Hate Speech by Public Officials
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 12. 9. 2025 09:36, Mgr. Petra Georgala
V originále
In Czech Republic, measures for criminalising hate speech have been developing throughout last three decades. The steps taken by government, legislators, police, Prosecutor General's Office, highest courts and Constitutional Court as well as NGOs provided notable aid in struggle with this phenomenon. International bodies and their monitoring of situation have played a significant role. The cases connected with members of National Resistance movement, several members of Parliament and selling of items connected with Nazi ideology led to positive changes. Mass media have played an important role, especially in connection with Roma minority situation, migration crisis and current war in Ukraine.
Česky
V České republice se opatření pro kriminalizaci nenávistných projevů vyvíjela v průběhu posledních tří desetiletí. Významnou pomoc v boji s tímto fenoménem poskytly kroky vlády, zákonodárců, policie, Nejvyššího státního zastupitelství, nejvyšších soudů a Ústavního soudu i nevládních organizace. Významnou roli sehrály i mezinárodní orgány a jejich monitorování situace. Případy spojené s členy Národního odporu, několika poslanci parlamentu a prodejem předmětů spojených s nacistickou ideologií vedly k pozitivním změnám. Důležitou roli sehrála masmédia, zejména v souvislosti se situací romské menšiny, migrační krizí a současnou válkou na Ukrajině.