2024
Starý pes a nové kousky: Současná nedorozumění pohledem evoluce jazyka
DOMINIK, MartinZákladní údaje
Originální název
Starý pes a nové kousky: Současná nedorozumění pohledem evoluce jazyka
Autoři
Vydání
Perspektivy myšlení, 2024
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Hermeneutika; rozumění; evoluce; vznik jazyka
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 3. 1. 2025 09:18, Mgr. Kateřina Urubková
Anotace
V originále
Porozumění jazyku je přirozený a evolučně vzniklý proces. Běžně probíhá rychle a implicitně, dokud se nevyskytnou neočekávané problémy. V případech, kdy se nám interpretovaná věta jeví jako nepravdivá nebo v rozporu s našimi předsudky, se mozková aktivita zvyšuje. Naopak za normálních okolností je porozumění aktivní automatický proces, na který se nemusíme soustředit. Proces porozumění jazyku se vyvinul za specifických podmínek, které nadále předpokládá pro své bezchybné fungování. Ony však nejsou v současné společnosti vždy splněny, a mozek nás tak přivádí k nedorozumění. Obdobné podmínky navíc rovněž provázejí individuální osvojování jazyka dětmi, takže problém není jednotlivcovým učením zmírňován, ale je spíše prohlubován. Primární jazykovou varietou lidí je řeč, kterou mluví jejich (sociolingvistická) skupina sdílející rovněž základní znalosti a hodnoty. Homogenita je historicky typickou situací z individuálního (ontogenetického) i obecného, rodového (fylogenetického) hlediska. Je přítomna při osvojování jazyka v rodině a také při vzniku jazyka jako takového ve skupinách pravěkých lidí. V obou případech osvojení jazyka probíhá v mluvené řeči a v rámci malých kulturně jednolitých skupin s téměř identickými zkušenostmi. Za těchto podmínek je rychlý implicitní proces spolehlivým mechanismem pro pochopení promluvy a dosažení rozumění. Při komunikaci s příslušníky odlišných sociolingvistických skupin nás nicméně tento proces může svést na scestí, jelikož automaticky předpokládá, že druhá osoba sdílí naše základní znalosti, ačkoliv tomu tak často není. Pochybení rychlého implicitního procesu lze napravit intervencí a využitím explicitního způsobu zpracování promluvy. Domnívám se, že k intervenci může sloužit například modifikovaný Schleiermacherův předpoklad primátu neporozumění. Pokud bude internalizován, může mít dlouhodobé výsledky a zlepšit naše porozumění druhým.
Návaznosti
| MUNI/A/1412/2023, interní kód MU |
|