Macrohistorical Aspects of the Constantinian Shift : Climatic Change, Pandemics, and the Rise of Christianity

CHALUPA, Aleš. Macrohistorical Aspects of the Constantinian Shift : Climatic Change, Pandemics, and the Rise of Christianity. In Roubekas, Nickolas; Xygalatas, Dimitris; Martin, Luther H.; Wiebe, Donald. Studying Religion, Past and Present : Essays in Honor of Panayotis Pachis. 1st. London: Bloomsbury Academics, 2024, s. 135-147. Scientific Studies of Religion: Inquiry and Explanation. ISBN 978-1-350-33999-6.

Základní údaje

Originální název

Macrohistorical Aspects of the Constantinian Shift : Climatic Change, Pandemics, and the Rise of Christianity

Autoři

CHALUPA, Aleš

Vydání

1st. London, Studying Religion, Past and Present : Essays in Honor of Panayotis Pachis, od s. 135-147, 13 s. Scientific Studies of Religion: Inquiry and Explanation, 2024

Nakladatel

Bloomsbury Academics

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60304 Religious studies

Stát vydavatele

Velká Británie a Severní Irsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/24:00137266

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-1-350-33999-6

UT WoS

001387066500011

Klíčová slova česky

Christianizace Římské říše; antoninovský mor; Cypránův mor; klimatická změna; epidemiologie reprezentací; imunologie reprezentací

Klíčová slova anglicky

Christianisation of the Roman Empire; the Antonine Plague; the Plague of Cyprian; climatic change; epidemiology of Representation; immunology of representations

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

The chapter presents an innovative view of the circumstances leading to the gradual Christianization of the Roman Empire. The scenario presented incorporates in the historical narrative the influence of macro-historical factors such as: a) the deteriorated epidemic situation caused by the Antonine plague and the Plague of Cyprian; b) the gradual climatic change unfavourable for agricultural production, which began to manifest themselves in the Ancient Mediterranean during the 2nd and especially the 3rd century CE. These factors led to a deterioration in food security, a demographic decline, and increasing social pressure, which caused considerable erosion of the prestige of pagan religion and confidence in the Roman political system. From the perspective of Spereber’s epidemiology of representations and Sørensen’s immunology of representations, the “crisis of the third century” also led to a weakening of the “cultural immunity” of the inhabitants of the Roman Empire and to the emergence of new conditions relevant to the acceptance of new cultural ideas. This situation enabled a wider dissemination and acceptance of previously only modestly successful cultural representations in the form of Christian ideas about God, the world, and man’s role in it, which gradually began to increase their popularity in the changed conditions of the Roman world.

Česky

Kapitola představuje inovativní pohled na okolnosti, které vedly k postupné christianizaci Římské říše. Předložený scénář zahrnuje do historickém narativu vliv makrohistorických faktorů, jako jsou: a) zhoršená epidemická situace způsobená vypuknutím antoninovského a Cypriánova moru; b) postupná klimatická změna nepříznivá pro zemědělskou produkci, která se začala projevovat ve starověkém Středomoří v průběhu 2. a zejména 3. století n. l. Tyto faktory vedly ke zhoršení potravinové bezpečnosti, demografickému poklesu a rostoucímu sociálnímu tlaku, které způsobily postupnou degradaci prestiže pohanského náboženství a důvěry v římský politický systém. Z pohledu Spereberovy epidemiologie reprezentací a Sørensenovy imunologie reprezentací se „krize třetího století“ projevila také v tom, že vedla k oslabení „kulturní imunity“ kulturního systému Římské říše a přispěla ke vzniku nových podmínek otevřenějších pro přijetí nových kulturních představ. Tyto nové podmínky pak umožnily rozsáhlejší šíření a přijetí dříve jen málo úspěšných kulturních reprezentací v podobě křesťanských představ o Bohu, náboženství a roli člověka ve světě, které ve změněných podmínkách postupně začaly získávat na popularitě mezi obyvateli římského světa.